Návod na pěstování třešní a višní

 

Třešně měl v oblibě již král Ludvík XIV. a nebylo divu. Toto drobné ovoce obsahuje velké množství vitamínů a minerálních látek, jako jsou draslík, zinek ad. Pokud toužíte po opravdu velkém stromě, i pak pro Vás bude třešeň správnou volbou, stačí si jen vybrat odpovídající podnož. Třešně kvetou v průběhu května, bílými, či růžovými květy, po odkvětu začíná tvořit plody - mladé peckovice zelené barvy v nezralém stavu. Podle termínu dozrávání určujeme tzv. "třešňové týdny" (viz. text níže). Nezapomínáme ani na to, že třešně jsou ve většině případu cizosprašné, tudíž musíme vybrat i správného opylovače. Višně naopak žádné opylovače nepotřebují.

 

Výsadba a substrát: 

Vyhovují jim nadmořské výšky od 250 do 400 m.n.m., s průměrnou roční teplotou kolem 8°C a souhrnem srážek cca 550mm. Při vyšších srážkách dochází k častějšímu pukání plodů. Dobře rostou v sušších půdách, a tak volíme výše umístěná stanoviště s dobře propustnou, spíše hlinitou půdou. Stanoviště by mělo být slunné, teplé, chráněné před větrem a mrazy, s dobrou cirkulací vzduchu. Do sušších půd vysazujeme ranné odrůdy, do vlhčích naopak odrůdy pozdější. Třešně koření velmi mělce, kolem 1,5m. PH půdy je optimální v rozmezí 6,5-8, přiměřeně vápenité. Před samotnou výsadbou odstraníme odumřelé kořeny stromku a namočíme jej do vody (dvě hodiny by měly být postačující, delší doba nevadí), při podzimní ponecháme řez až na jaro. Většina mladých stromků potřebuje v prvních letech svého života patřičnou oporu (některé po celý život). Připravíme si proto kůl, který zatlučeme do již vyhloubené jámy. Poté dřevinu svisle vložíme a přihazujeme zeminu. Aby se půda dostala dobře i pod kořeny, stromek nadzvedneme a lehce s ním zatřeseme. Poté dohážeme, ušlapeme, a nakonec připevníme strom ke kůlu (nikdy pevně neutahujeme). Nezapomeneme důkladně prolít zhruba 15 litry vody (do hloubky cca 30cm). Po vsáknutí můžeme ještě místo výsadby zamulčovat kůrou či listím. 

 81

Hnojení:

Tak jako u jiných ovocných druhů i u třešní se snažíme doplnit základní látky jako dusík, fosfor a draslík a vápník a to v předjaří a na podzim. U višní vápník nedoplňujeme. Dusík doplňujeme až na jaře (přes zimu by se snadno vyplavil z půdy), po odkvětu a po opadu plodů -  přispějeme tak k lepšímu růstu a zdravotnímu stavu stromů. Nejkvalitnější hnojení ovšem opět zajistí dobře odleželý kompost, nebo chlévská mrva. 

 

Zálivka:

Zálivce věnujeme pozornost krátce po výsadbě, obzvláště při sázení v jarních měsících. Dbáme na to, aby půda byla vlhká, ale nepřemokřená. 

 

Řez:

Řez po/před výsadbou: je v zásadě stejný jako u jabloní a hrušní. Vybereme si hlavní terminál a základní 2 boční výhony (jeden na každé straně). Měli by být rozmístěny co možná nejpravidelněji kolem kmínku. Třešně jsou silně rostoucí, a tak by mezi budoucími větvemi měl být dostatečně velký rozestup. Vybrané větve zkrátíme na 4-6 ok, tak aby směřovaly ven z koruny a upravíme terminál zkrácením do úměrné výšky (cca 10cm nad zkrácené větve).

 

 26

 

Třešně:

výchovný řez: v následujících dvou až třech letech zakracujeme pouze budoucí hlavní větve a terminál. Čím je růst slabší, tím hlouběji řežeme. V dalších letech takto hluboký řez již neprovádíme, pouze zakrátíme hlavní větve na výhon rostoucí směrem ven a odstraníme konkurenční větve a stejně tak horní výhony, které brání přístupu dostatku světla do koruny. Ostatní výhony podel hlavních větví a kmene můžete vodorovně vyvázat - zastavíte tak velký přírůstek a docílíte časnější úrody. Řez provádíme nejčastěji v červenci nebo v srpnu, ihned po sklizni, stejně tak i řez následující, tedy udržovací.

 

udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici a dosahujeme tak dostatečného prosvětlení koruny. Odstraňujeme staré, přemrzlé a překážející výhony. Základní větve ponecháváme. 

 

Višně:

výchovný řez: višně tvoří obrost poměrně rychle, a to již v prvním roce ve školce. Tyto postranní výhony lze využít pro následné tvarování po výsadbě. Zkracujeme je již za druhým až čtvrtým pupenem. U vzpřímených odrůd by měl koncový pupen směřovat ven z korunky, u převislých dovnitř korunky. V dalších dvou až třech letech zkracujeme postranní výhony již mírně, přibližně do jedné roviny. Višně plodí již na dlouhých jednoletých výhonech. 

 

udržovací řez: u třešní lze provádět udržovací řez jednou za dva až tři roky, u višní je to potřeba častěji, poněvadž vytvářejí větší počet slabších polokosterních větví a výhonů, které zbytečně zahušťují korunu. 

 

zmlazovací řez: u třešní zmlazovací řez neprovádíme, u višní lze každý 4-5 let zkrátit silnější větve na vhodný postranní výhon. 

Veškeré řezné rány nezapomeneme ošetřit štěpařským voskem.

 

Podnože třešní a višní:

Colt - slabě rostoucí podnož, odolná proti mrazu. Do bohaté plodnosti vstupuje brzy.

Mahalebka - vhodná pro pěstování v sušších půdách, odrůdy na ní naštěpované rousto slaběji a brzy plodí.

Gisela 5 -  vyniká velmi vysokou mrazuodolností a je tolerantní k virovým chorobám. Stromky na této podnoži plodí již v 2. roce a rostou slaběji o 40-60%, záleží na konkrétní odrůdě.

Gisela 6 - roste o 50% slaběji.

Ptáčnice - roste bujně, jsou vhodné pro třešně pěstované v klasických vyšších tvarech. Nároky na prostředí jsou shodné s obecně uváděnými pro pěstování třešní. +

VSL2 - roste stejně inztenzivně jako podnož GIsela 6, daří se jí v těžkých a vlhkých půdách, snese vyšší hladinu spodní vody. Nevyžaduje oporu. 

 

 

 

Pro správný výběr odrůdy je důležité vědět, kdy zhruba třešně dozrávají. V této souvislosti se bavíme o tzv. "třešňových týdnech". Údaje jsou pouze orientační, vždy záleží na na počasí, teplotě a nadmořské výšce.

 

Třešňové týdny:

1.třešňový týden (24.5. – 6.6.)

 

5. třešňový týden (14.7. – 4.7.)

 

Rivan

 

Kordia

Dönnisenova

Rychlice

 

Těchlovan

Christiana

Rita

 

Justyna

Sandra

 

 

Sunburst

Carmen

 

 

Napoleonova

 

 

 

 

 

2. třešňový týden (8.6.-18.6.)

 

6. třešňový týden (26.7. – 8.8.)

 

Sweet Early

 

Van

Stella

Burlat

 

Starking Hardy Giant

Schneiderova

Kaštánka

 

Sam

Halka

Vera

 

Rainier

Simone

Helga

 

Sylvia

Merchant

 

 

Skeena

Tamara

 

 

 

 

3. třešňový týden (20.6. – 30.6.)

 

7. třešňový týden (10.8. -20.8.)

 

Karešova

 

Bütnerova

Hedelfingerská

Kasandra

 

Summit

Karina

Sylvana

 

Lapins

 

 

 

 

 

4. třešňový týden (2.7. – 12.7.)

 

8. třešňový týden (15.8. -25.8.)

 

Grace Star

 

Staccato

Horka

Vanda

 

Regina

 

Vega

 

Karina

 

Early Korvik

 

Sweetheart

 

 

 

Ochrana rostlin na zimu:

Nejčastěji se natírají kmeny a nejsilnější větve tzv. vápenným mlékem; jedná se o 20% směs hašeného vápna s vodou. Před samotným nátěrem je vhodné odstranit starou a odumřelou kůru kmene a až poté aplikovat. Takto ošetřený strom je chráněný nejen před mrazíky, ale i před zimním sluncem. Dalším, velmi efektivním a jednoduchým řešením je opření větší dřevěné desky z jižní strany stromu. Mladší stromu lze před mrazem chránit obalením kmínku jutovinou, rákosovou rohoží apod.

 

Choroby a škůdci:

Chorob a škůdců můžeme u třešní, či višní potkat několik. Mezi nejznámější patří napadení vrtulí třešňovou, kdy dužnina plodů začne hnědnout, plody jsou měkké a červiví. Vhodné ošetření je insekticidem Calypsem, Reldanem, či Decisem. Pakliže začneme nacházet okousané, a hlavně vykousané listy, které hnědnou a zasychají, pravděpodobně budeme muset strom ošetřit proti pilatce třešňové, pomůže nám např. Decis. Kruhovité porosty konidoforů na plodech značí nákazu moniliovou hnilobou. Postřik provádíme 14-28 dní před sklizní, pomocí Horizonu, Rovralu ad. Stejné přípravky nám pomůžou i proti moniliové spále, kdy hnědnou a zasychají květy, listy i větévky. A již tradičním škůdcem bývá mšice třešňová, která způsobuje kroucení listů v konečcích, a typické "lepkavé" pokrytí černými mšicemi. Pomocníkem bude běžný postřik proti savým škůdcům na ovocných stromech.

 

Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl

 

Tento web používá soubory cookie. Dalším procházením tohoto webu vyjadřujete souhlas s jejich používáním.