Oregáno, dobromysl 'Herrenhausen' - Origanum laevigatum hybr. 'Herrenhausen'

Detailní popis produktu

Oregáno, dobromysl 'Herrenhausen' - v zahradní praxi se uvádí jako kříženec Origanum vulgare a Origanum laevigatum, vybraný v Německu a tradičně spojovaný se zahradami Herrenhausen v Hannoveru. Tvoří pevný, hustě větvený trs s purpurově tónovanými lodyhami a drobnými, vejčitými listy s vůní oregana, která se zvýrazňuje v teplu a při dotyku. V dospělosti dorůstá přibližně 35–45 cm na výšku a 40–50 cm do šířky a rozrůstá se spíše klidně, bez nežádoucího samovýsevu. Od června do září se nad olistěním objevují chocholíky drobných růžovofialových květů, často doprovázené výrazně zbarvenými kalichy, takže porost působí dekorativně i po odkvětu. Kvetení poskytuje nektar a pyl včelám, čmelákům i motýlům a zároveň přidává záhonu jemnou, „krajkovou“ strukturu. V kompozici dobře funguje v suchých záhonech, u zídek a ve štěrkových výsadbách, kde zvýrazní levandule, šalvěje, šanty, rozchodníky i jemné okrasné trávy a vytvoří teplý purpurový akcent. Květenství se využívá i do volných vazeb a k sušení, kde si obvykle drží tvar.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a teplé, chráněné místo s rychlým odtokem vody, ideálně na vyvýšeném záhonu, ve štěrkové výsadbě nebo na suché zídce. Nejlépe prospívá v lehké, štěrkovité až kamenité půdě, spíše sušší, s pH přibližně 6,5–8,0. V těžší zahradní zemině se zlepšuje drenáž přídavkem hrubého písku a štěrku, aby kořenový krček nezůstával v zimě mokrý. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a při pěstování v nádobě, dlouhodobé přemokření vede k zahnívání kořenů a ztrátě vytrvalosti. Výživa se volí střídmě, na chudších půdách si rostlina udržuje kompaktnější polštář. Po odkvětu se často zkracují květní stonky, čímž se podpoří další obrůstání listů a udržení čistého okraje, hlavní řez se provádí na jaře po odeznění mrazů. Vysazování probíhá od března do října, doporučený rozestup je 20–25 cm, což odpovídá přibližně 16–25 rostlinám na m². V podmínkách ČR se osvědčuje ochrana před zimní vlhkostí, například štěrkový mulč a lehký kryt, protože mrazuvzdornost se uvádí zhruba do -23 °C a největším rizikem bývá zimní mokro a opakované střídání tání a mrazu. V chladnějších polohách se často pěstuje v nádobě s přezimováním na světlém, chladném místě bez trvalého promrzání. Ve stínu a při vyšší vzdušné vlhkosti se mohou objevit padlí a mšice, v dobře větraném, slunném stanovišti bývá porost stabilní.

 Autor: Nikol | Revize: 2.2. 2026