Oregáno, dobromysl obecná - Origanum vulgare

Detailní popis produktu

Dobromysl obecná (oregáno) - aromatická trvalka z čeledi hluchavkovitých, původní v Evropě a západní až střední Asii; v ČR se s ní setkává i ve volné přírodě na výslunných stráních a okrajích lesů. Vytváří dřevnatý, hustý trs přibližně 0,4–0,8 m vysoký a 0,4–0,6 m široký, s čtyřhrannými lodyhami a drobnými vstřícnými listy. Listy jsou po promnutí silně vonné díky silicím, typicky s podílem thymolu a karvakrolu, doprovázeným tříslovinami, což se uplatňuje v kuchyni i při sušení natě. Od července do září se nad olistěním objevují vzdušné laty s drobnými dvoupyskými květy v růžových až růžově fialových odstínech, které poskytují nektar a pyl opylovačům. Na záhonech se uplatní jako bylinka i okrasná výplň, dobře ladí s levandulí, šalvějemi, mateřídouškou, rozchodníky a suchomilnými travinami. V porovnání s majoránkou (Origanum majorana) má obvykle ostřejší, „oregánové“ aroma a vyšší odolnost vůči zimě.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a teplé, chráněné místo s rychlým odtokem vody, ideálně na vyvýšeném záhonu, ve štěrkové výsadbě nebo na suché zídce. Nejlépe prospívá v lehké, štěrkovité až kamenité půdě, spíše sušší, s pH přibližně 6,5–8,0. V těžší zahradní zemině se zlepšuje drenáž přídavkem hrubého písku a štěrku, aby kořenový krček nezůstával v zimě mokrý. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a při pěstování v nádobě, dlouhodobé přemokření vede k zahnívání kořenů a ztrátě vytrvalosti. Výživa se volí střídmě, na chudších půdách si rostlina udržuje kompaktnější polštář. Po odkvětu se často zkracují květní stonky, čímž se podpoří další obrůstání listů a udržení čistého okraje, hlavní řez se provádí na jaře po odeznění mrazů. Vysazování probíhá od března do října, doporučený rozestup je 20–25 cm, což odpovídá přibližně 16–25 rostlinám na m². V podmínkách ČR se osvědčuje ochrana před zimní vlhkostí, například štěrkový mulč a lehký kryt, protože mrazuvzdornost se uvádí zhruba do -23 °C a největším rizikem bývá zimní mokro a opakované střídání tání a mrazu. V chladnějších polohách se často pěstuje v nádobě s přezimováním na světlém, chladném místě bez trvalého promrzání. Ve stínu a při vyšší vzdušné vlhkosti se mohou objevit padlí a mšice, v dobře větraném, slunném stanovišti bývá porost stabilní.

 Autor: Nikol | Revize: 2.2. 2026