Ořešák 'Bella Maria' - kontejner Juglans regia 'Bella Maria'

Detailní popis produktu

Ořešák 'Bella Maria' - nizozemská odrůda vybraná v oblasti tamního Rivierengebied a v obchodu se objevuje jako novější selekce uváděná kolem roku 2006. Charakteristická je vzpřímenější stavba koruny, díky níž působí strom kompaktněji než mnohé tradiční vlašáky. V dospělosti se v literatuře uvádí potenciál 15–20 m, v zahradních podmínkách se však často drží níže podle půdy a řezu. Kvetení bývá středně pozdní až pozdní, v květnu až červnu nese zelenožluté jehnědy a samičí květy, což snižuje riziko poškození květů jarním mrazem. Ořechy jsou výrazně velké, okolo 5 cm, v zeleném oplodí, které při zralosti praská a ořech se z něj uvolňuje poměrně čistě. Jádro má plnou, ale nevtíravou chuť, uplatní se v pečení, na müsli i při výrobě domácích ořechových likérů. Listy jsou lichozpeřené, v létě sytě zelené a na podzim žluto-hnědé, po rozemnutí bývají aromatické. V kompozici se kombinuje s jarními cibulovinami a stínomilnými půdopokryvy mimo kořenovou zónu, případně s trávníkem, kde vynikne habitus. Odrůda se popisuje jako samosprašná, pro pravidelnost úrody však může pomoci další ořešák v okolí, protože opylování probíhá větrem.

Pěstování: V ČR se nejlépe osvědčují slunné polohy s dobrým prouděním vzduchu, ideálně mimo mrazové kotliny, protože pozdní jarní mrazy mohou poškodit květy. Půda bývá vhodná hlubší, živná a dobře odvodněná, s pH přibližně 6,5–7,8, na těžkých zamokřených půdách trpí kořeny. Výsadba se provádí na jaře od března do dubna nebo na podzim od října do listopadu, u kontejnerovaných stromků i déle při nezamrzlé půdě. Doporučený rozestup je zhruba 8–10 m. Sklizeň nastává nejčastěji od druhé poloviny září do října, kdy zelený oplodí praská a ořechy se snadno uvolňují. Po sklizni se ořechy suší v jedné vrstvě na vzdušném místě, aby se snížilo riziko plísní a jádra si udržela barvu i aroma. Mrazuvzdornost vyzrálého dřeva se uvádí okolo -25 °C, mladé stromky prospívají s mulčem a ochranou kmínku proti okusu. Řez se omezuje na výchovný a zdravotní, vhodné období bývá v létě po vyzrání výhonů, protože zimní řez může výrazněji „slzet“ a zvyšovat riziko infekcí. Zálivka je důležitá hlavně v prvních 2–3 letech po výsadbě a v suchých létech během nalévání plodů, hnojení obvykle postačí kompostem a jarní dávkou dusíku. Pěstování v nádobě dává smysl jen krátkodobě, protože kořenový systém rychle zesílí a vyžaduje prostor. V deštivých jarech se může objevit bakteriální skvrnitost ořešáku a houbové skvrnitosti listů, plody mohou poškozovat vrtule ořechová nebo obaleči. Pod korunou se uplatňuje juglon, proto se v blízkosti hůře daří citlivějším rostlinám a trávník či štěrk bývají praktickou volbou.

Autor: Kristýna | Revize: 12.02.2026

Více na: Návod na pěstování ořešáků