Ořešák královský 'Tulare'

Detailní popis produktu

Ořešák 'Tulare' - dlouhověká ovocná dřevina původem z oblasti od Balkánu po Malou Asii. V zahradě se uplatní dvojí rolí: jako strom pro jedlé plody a zároveň jako přirozený zdroj stínu. Odrůda 'Tulare' byla vyšlechtěna na University of California, Davis, v programu H. Forde a uvedena v roce 1991. Jde o odrůdu s výrazným podílem postranní plodnosti na jednoletém obrostu, díky čemuž se často uvádí ranější nástup úrody oproti běžným semenáčům. Strom vytváří pravidelnou, spíše vzpřímenou korunu a v dospělosti v zahradních podmínkách obvykle dorůstá 10–12 m × 6–9 m. Kvetení probíhá na přelomu dubna a května, samčí květy tvoří zelenavé jehnědy, samičí jsou nenápadné. Ořechy jsou velké, s tenčí skořápkou a světlým jádrem, které se z ní obvykle dobře vyjímá, podíl jádra se u odrůdy často uvádí okolo 54–55 %. Chuť bývá jemná, bez výrazné hořkosti. Jádra přirozeně obsahují nenasycené mastné kyseliny, bílkoviny, vlákninu i minerální látky, například hořčík a zinek. Do kompozice se hodí i do prostorných zahrad s trvalkovými podrosty a jarními cibulovinami, kde jemné rašení a pozdější stín vytvářejí proměnlivý rytmus sezony. 'Tulare' se uvádí jako částečně samosprašný, pro pravidelnější násadu se v dosahu desítek metrů osvědčuje opylovač 'Franquette' nebo 'Fernette'.

Ořešák královský - klasický vlašský ořech, který se pěstuje již po mnoho staletí. Dorůstá do výšky až 30 m. Koruna je téměř kulovitá a skládá se z těžkých větví. Starý kmen je světle šedý s hlubokými, nepravidelnými a svislými rýhami. Listové úkrojky jsou vejčité až oválné, zhruba 8 - 12 cm dlouhé. Celkově list dorůstá do délky 20 - 30 cm. Jsou nezpeřené a mají jasně zelenou barvu. Po rozvinutí listů se objevují velké samčí kočičky, na délku mají zhruba 7 cm a menší samičí květy, které jsou u skupeny po 2 nebo 3. Plody jsou ukryty pod zelenou slupkou, která je téměř kulatého tvaru a je hladká. Ořech je světle hnědé barvy a je velmi chutný. Strom plodí až ve věku cca 15 let. Koření velmi hluboce.

Pěstování: V ČR se nejlépe osvědčují slunné polohy s dobrým prouděním vzduchu, ideálně mimo mrazové kotliny, protože pozdní jarní mrazy mohou poškodit květy. Půda bývá vhodná hlubší, živná a dobře odvodněná, s pH přibližně 6,5–7,8, na těžkých zamokřených půdách trpí kořeny. Výsadba se provádí na jaře od března do dubna nebo na podzim od října do listopadu, u kontejnerovaných stromků i déle při nezamrzlé půdě. Doporučený rozestup je zhruba 8–10 m. Sklizeň nastává nejčastěji od druhé poloviny září do října, kdy zelený oplodí praská a ořechy se snadno uvolňují. Po sklizni se ořechy suší v jedné vrstvě na vzdušném místě, aby se snížilo riziko plísní a jádra si udržela barvu i aroma. Mrazuvzdornost vyzrálého dřeva se uvádí okolo -25 °C, mladé stromky prospívají s mulčem a ochranou kmínku proti okusu. Řez se omezuje na výchovný a zdravotní, vhodné období bývá v létě po vyzrání výhonů, protože zimní řez může výrazněji „slzet“ a zvyšovat riziko infekcí. Zálivka je důležitá hlavně v prvních 2–3 letech po výsadbě a v suchých létech během nalévání plodů, hnojení obvykle postačí kompostem a jarní dávkou dusíku. Pěstování v nádobě dává smysl jen krátkodobě, protože kořenový systém rychle zesílí a vyžaduje prostor. V deštivých jarech se může objevit bakteriální skvrnitost ořešáku a houbové skvrnitosti listů, plody mohou poškozovat vrtule ořechová nebo obaleči. Pod korunou se uplatňuje juglon, proto se v blízkosti hůře daří citlivějším rostlinám a trávník či štěrk bývají praktickou volbou.

Více na: Návod na pěstování ořešáků 

Autor: Nikol | Revize: 12.1. 2026