Ořešák královský 'Fernor'

Detailní popis produktu

Ořešák 'Fernor' - francouzská odrůda ořešáku královského vyšlechtěná pro pravidelnou plodnost a pozdní rašení. Rašení bývá až koncem dubna a kvetení probíhá v květnu, což v podmínkách ČR často snižuje riziko poškození jarními mrazy. Strom je jednodomý a větrosnubný, samosprašnost bývá omezená rozdílným dozráváním samčích a samičích květů, proto se pro jistotu sklizně doporučuje opylovač v blízkosti výsadby, často 'Fernette' nebo 'Ronde de Montignac'. 'Fernor' patří mezi odrůdy s vyšším podílem postranního plodonošení, proto nasazuje ořechy nejen na koncích letorostů a při dobré výživě mívá vyrovnanější násadu. V podmínkách ČR roste jako mohutný strom zpravidla 6–10 m vysoký a 5–8 m široký, na hlubších půdách může časem přesáhnout 12 m. Listy jsou lichozpeřené, obvykle 20–40 cm dlouhé, v létě sytě zelené a na podzim žloutnou. Ořechy dozrávají nejčastěji v první polovině října, bývají středně velké, zhruba 9–12 g, se světlým jádrem kolem 45 % hmotnosti. Využití je univerzální od konzumu po lisování oleje. Kořeny uvolňují juglon, proto se v těsné blízkosti hůře daří citlivým druhům a pod korunou se osvědčují tolerantní trávníky nebo jarní cibuloviny mimo hlavní kořenový prostor.

Pěstování: V ČR se nejlépe osvědčují slunné polohy s dobrým prouděním vzduchu, ideálně mimo mrazové kotliny, protože pozdní jarní mrazy mohou poškodit květy. Půda bývá vhodná hlubší, živná a dobře odvodněná, s pH přibližně 6,5–7,8, na těžkých zamokřených půdách trpí kořeny. Výsadba se provádí na jaře od března do dubna nebo na podzim od října do listopadu, u kontejnerovaných stromků i déle při nezamrzlé půdě. Doporučený rozestup je zhruba 8–10 m. Sklizeň nastává nejčastěji od druhé poloviny září do října, kdy zelený oplodí praská a ořechy se snadno uvolňují. Po sklizni se ořechy suší v jedné vrstvě na vzdušném místě, aby se snížilo riziko plísní a jádra si udržela barvu i aroma. Mrazuvzdornost vyzrálého dřeva se uvádí okolo -25 °C, mladé stromky prospívají s mulčem a ochranou kmínku proti okusu. Řez se omezuje na výchovný a zdravotní, vhodné období bývá v létě po vyzrání výhonů, protože zimní řez může výrazněji „slzet“ a zvyšovat riziko infekcí. Zálivka je důležitá hlavně v prvních 2–3 letech po výsadbě a v suchých létech během nalévání plodů, hnojení obvykle postačí kompostem a jarní dávkou dusíku. Pěstování v nádobě dává smysl jen krátkodobě, protože kořenový systém rychle zesílí a vyžaduje prostor. V deštivých jarech se může objevit bakteriální skvrnitost ořešáku a houbové skvrnitosti listů, plody mohou poškozovat vrtule ořechová nebo obaleči. Pod korunou se uplatňuje juglon, proto se v blízkosti hůře daří citlivějším rostlinám a trávník či štěrk bývají praktickou volbou.

Více na: Návod na pěstování ořešáků

Autor: Nikol | Revize: 15.1. 2026