Ořešák srdčitý Juglans ailantifolia var. cordiformis

Detailní popis produktu

Ořešák srdčitý - jedlá odrůda odvozená od ořešáku japonského, původem z Japonska, kde roste v lesích mírného pásu na hlubších půdách. Vytváří opadavý strom s velkými, lichozpeřenými listy a široce rozloženou korunou, která v dospělosti běžně dosahuje zhruba 15–20 m na výšku a 12–18 m na šířku. Květenství tvoří nenápadné jehnědy, kvetení připadá obvykle na květen až červen. Plody jsou nápadně srdčité ořechy, často 4–6 cm, se světlejším, jemně sladkým jádrem. Díky tvaru a stavbě skořápky se u této odrůdy často uvádí snazší luštění než u Juglans regia, což je praktické při kuchyňském zpracování. Jádra se používají do pečení, müsli a pomazánek, hodí se také k lisování oleje. V kompozici se uplatní jako solitérní strom nad trvalkovým podrostem snášejícím stín, případně v užitkovém sadu s velkými rozestupy.

Pěstování: Pro pěstování se doporučuje teplé až mírně teplé stanoviště s plným sluncem a závětřím, kde dřevo dobře vyzrává a plody stihnou dozrát. Nejvhodnější jsou hlubší, živné a dobře propustné půdy, ideálně hlinité, s pH přibližně 6,0–7,5 a bez dlouhodobého zamokření. V prvních letech je důležitá rovnoměrná vláha, později strom lépe hospodaří s vodou díky hlubším kořenům. Hnojení se opírá o kompost nebo vyzrálý hnůj na jaře, u přehnojení dusíkem roste riziko nevyzrálých výhonů. Řez se uplatňuje hlavně v mládí pro založení koruny, pozdější zásahy se omezují na odstranění suchých či křížících se větví. Sklizeň probíhá v říjnu po opadu zelených oplodí, ořechy se dosušují v tenké vrstvě. Pro vyšší a pravidelnější násadu se osvědčuje výsadba alespoň dvou jedinců, případně jiné kompatibilní odrůdy ořešáku srdčitého, v rozestupu zhruba 8–10 m. Vyzrálé stromy bývají mrazuvzdorné přibližně do -30 °C, mladé výsadby ocení mulč a ochranu kmínku. Z možných problémů se sledují především pozdní jarní mrazy a houbové skvrnitosti listů v deštivých letech. Kořenový systém vylučuje juglon, proto se v blízkosti nemusí dařit citlivým druhům jako jabloně či některé borůvky, naopak snáší podrost z břečťanu, barvínku nebo host. Větší listy zvyšují přísun organické hmoty, na podzim se hodí listí kompostovat mimo kořenový kruh. Větrem opylované květy mohou v chladných jarech ztrácet část úrody, proto pomáhá teplejší mikroklima u jižní stěny nebo na mírném svahu. Z chorob se může objevit antraknóza ořešáku a bakteriální skvrnitosti, prevence spočívá v vzdušné koruně a úklidu napadeného listí. Plody lákají veverky, praktické je sbírat je průběžně po opadu.

Autor: Kristýna | Revize: 12.02.2026

Více na: Návod na pěstování ořešáků