Ostřice siderosticha 'Shiro' - Carex siderosticha 'Shiro' Carex siderosticha 'Shiro'

Detailní popis produktu

Ostřice siderosticha 'Shiro' - často vedená i pod japonským jménem 'Shiro-nakafu', je kultivar východoasijské ostřice z Japonska, pěstovaný především pro nápadně široké, bíle panašované listy. Nejde o jemnolistou, stepně působící ostřici, ale o druh s širším listem a měkčím, podrostovým výrazem, který do výsadby přináší světlo i klid. Kultivar vytváří nízký, hustý, pomalu se rozšiřující trs až krátký porost, obvykle 20 až 30 cm vysoký a asi 30 až 45 cm široký, v dobrých podmínkách časem i širší. Listy jsou páskovité, nápadně široké, při rašení téměř bílé až krémově bílé se zelenými pruhy, v létě přecházejí do jemnější zelenobílé až žlutozelené kresby. Právě jarní vybarvení bývá nejvýraznější. Květenství se objevují od dubna do června, jsou hnědavá, štíhlá a spíše nenápadná, hlavní okrasnou hodnotou zůstává list. Kultivar se uplatní na okrajích cest, v nádobách, v podrostu listnatých dřevin, ve vlhčích stinných záhonech i mezi kameny tam, kde půda zcela nevysychá. Dobře se spojuje s bohyškami, dlužichami, kapradinami, škornicemi, pomněnkovci nebo jarními cibulovinami. V zahradě působí čistě, přehledně a do tmavších partií vnáší jemný světelný akcent bez potřeby nápadného květu.

Pěstování: V podmínkách ČR se této ostřici daří nejlépe v polostínu až světlém stínu, ranní slunce snáší dobře, ostré polední slunce jen při dostatku vláhy. Půda má být humózní, živnější, rovnoměrně vlhká, ale dobře propustná, ideálně s pH přibližně 5,5 až 7,0. Dlouhé letní přeschnutí vede k zasychání špiček a slabšímu vybarvení, zimní přemokření naopak zvyšuje riziko poškození trsů. Výsadba se obvykle provádí od března do května nebo od září do října. Na 1 m² se vysazuje přibližně 7 až 9 rostlin ve sponu asi 30 až 35 cm, při rychlejším zapojení i hustěji. Kultivar je opadavý až poloopadavý, přes zimu část listů zatahuje a na jaře se pouze vyčešou nebo odstraní poškozené listy, hluboký řez není potřeba. V nádobě prospívá ve větším objemu substrátu s drenáží a pravidelnou zálivkou, v zimě je vhodné chráněné místo bez dlouhodobého promrzání kořenového balu. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do -20 °C, v chráněných polohách bývá dobrá, ale v nádobách a v otevřených, větrných místech prospívá zimní kryt. Hnojení stačí střídmé, nejlépe kompostem nebo slabší dávkou hnojiva pro okrasné listové trvalky. Ze škůdců se mohou objevit slimáci na mladých listech, při suchu svilušky a při trvale přemokřené půdě hniloba kořenů. Pro začátečníky je to vděčný kultivar tam, kde je dostatek vláhy, humózní půda a ochrana před nejprudším sluncem.