Ostrožka vyvýšená 'Red Lark' - Delphinium elatum 'Red Lark'

Detailní popis produktu

Ostrožka vyvýšená 'Red Lark' - moderní kultivar ostrožky vyvýšené z programu Darwin Perennials, chráněný šlechtitelskými právy. Zahradní význam má i tím, že jde o sterilní hybrid, který se v záhonu obvykle nevysemeňuje a udržuje si jednotný vzhled. Vyniká korálově až lososově červeným odstínem, který u ostrožek nebývá běžný. V dospělosti dorůstá přibližně 0,7–0,9 m na výšku a 0,4–0,6 m do šířky, rozestupy mezi rostlinami se volí cca 45–60 cm, což odpovídá zhruba 3–5 rostlinám na m². Z kompaktního trsu dlanitě dělených, středně zelených listů vyrůstají pevné stvoly, které v červnu a červenci nesou vzpřímené hrozny. Jednotlivé květy mohou mít okolo 4 cm a u tohoto kultivaru bývají plné, bez výrazné „včelky“ ve středu. Po odkvětu se někdy objevují postranní stvoly s menšími květy v srpnu a září. Využití nachází v trvalkových rabatech, venkovských výsadbách i v moderních kompozicích jako svislý akcent, zároveň je ceněná jako květ k řezu. Vhodné jsou kombinace se šalvějemi, kakosty, řebříčkem, plamenkami nebo okrasnými travami, které zjemní výrazné klasy. Rostlina je včelomilná, zároveň je jedovatá při požití a při manipulaci bývá vhodné použít rukavice. Tento kultivar vyžaduje oporu a to především při v dešti kdy se mohou ohýbat. 

Pěstování: Prospívá na plném slunci, případně v lehkém polostínu, v závětří a v teplejším mikroklimatu, protože vítr snadno láme květní stvoly. Půda vyhovuje hlubší, humózní a živná, mírně vlhká, ale dobře propustná, v těžších půdách je důležitá drenáž a vyvýšení, aby kořenový krček v zimě nestál ve vodě. Výsadba z kontejnerů probíhá nejčastěji od března do listopadu, se zajištěním zálivky při teplých měsících. Zálivka je nejdůležitější v době růstu a nasazování poupat, půda nemá dlouhodobě vysychat a vhodná je zálivka ke kořenům bez smáčení listů. Hnojení se dělí na jarní start a přihnojení na začátku léta, mulč z kompostu stabilizuje vláhu. Řez zahrnuje odstranění odkvetlých stvolů nízko nad listy a podzimní seříznutí zasychající nadzemní části. V nádobě se používá hlubší květináč s drenážní vrstvou a živným, vzdušným substrátem, zálivka je častější a zimní přemokření se hlídá. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se pohybuje podle skupiny přibližně −25 až −35 °C, mladé výsadby jsou citlivější na zimní vlhkost. Rozestupy se volí podle vzrůstu, nízké grandiflorum 25–30 cm, vyšší elatum 50–70 cm (cca 3–9 ks na m²). Odolnost vůči suchu je spíše nižší až střední. Choroby zahrnují padlí, botrytidy, skvrnitosti listů a hniloby krčků. Škůdci bývají mšice, slimáci, uchošťouři a minující larvy. Vzdušná výsadba a čistý řez obvykle snižují tlak chorob. U vyšších kultivarů se často uplatní nenápadná opora.