Petržel zahradní Petroselinum sativum

Detailní popis produktu

Petržel zahradní - aromatická bylinka z čeledi miříkovitých, původem ze Středomoří a Balkánu, dnes běžně pěstovaná v užitkových i okrasných výsadbách. V prvním roce vytváří hustou přízemní růžici 30–50 cm vysokou a 25–40 cm širokou z tmavě zelených, jemně členěných listů. Druhý rok vyrůstá dutý květní stvol vysoký 60–100 cm a od června do srpna nese složené okolíky drobných bělavých až zelenožlutých květů, které navštěvují včely a drobní opylovači. Nať má čistě kořenité aroma dané obsahem silic, v kuchyni se uplatní do polévek, omáček, salátů i bylinkových směsí. Listy přirozeně obsahují vitamin C a vitamin K a také minerální látky, proto se hodí do běžného jídelníčku. Pro semena určená jako koření se rostliny ponechávají do léta druhého roku, kdy dozrávají drobné dvounažky. Podle využití se pěstují typy s hladkými listy pro výraznější vůni a kadeřavé typy pro pevnější nať a dekorativní okraje, které dobře drží tvar i na talíři. Listové řapíky jsou štíhle rýhované, při řezu se rychle obnovují z centra růžice. V kompozici působí jako jemná zelená krajka, která zjemní okraj záhonu a ladí s pažitkou, měsíčkem i nízkými saláty.

Pěstování: Preferuje slunné až polostinné stanoviště s rovnoměrnou vláhou a propustnou, humózní půdou, pH přibližně 6–7,5. Výsev se provádí od března do srpna, klíčení bývá pomalejší, často 3–4 týdny, proto se udržuje stabilně vlhký povrch. Rostliny se po vzejití jednotí na rozestup 25–30 cm, což odpovídá zhruba 9–12 rostlinám na m². Pravidelné seřezávání listů podporuje zahušťování, zatímco druhý rok po vyběhnutí do květu listy rychle tuhnou a jsou výraznější. Přihnojení kompostem nebo mírná dávka dusíku na jaře zvyšuje kvalitu natě, v nádobách pomáhá častější zálivka a drenážní vrstva. V záhoně bývá petržel mrazuvzdorná zhruba do -20 °C, v květináči je vhodné chránit kořenový bal proti promrznutí. Z chorob se mohou objevit skvrnitosti listů, při zahuštění i padlí, ze škůdců mšice a vrtalka, prevencí je vzdušný spon a střídání stanovišť. Sklizeň natě se provádí průběžně, nejčastěji od dubna do října, u přezimovaných rostlin i časně z jara. Pro kuchyni se používají hlavně mladé listy, které snesou krátké povaření, ale nejvýraznější jsou čerstvé nebo přidané až na závěr. Větší nádoba o objemu alespoň 5–7 l udrží stabilnější vlhkost a umožní vytvoření kompaktního trsu 30–45 cm. V horku pomáhá mulč a zálivka ke kořenům, aby nať nehrubla a nevybíhala předčasně do květu. Vhodné je střídání sponu a nepěstování po jiné miříkovité zelenině, aby se omezil tlak chorob.

Autor: Nikol | Revize: 19.2. 2026