Pivoňka lékařská 'Anemoniflora' - Paeonia officinalis 'Anemoniflora' Paeonia officinalis 'Anemoniflora'

Detailní popis produktu

Pivoňka lékařská 'Anemoniflora' - zakrslý kultivar 'Anemoniflora' patří mezi staré zahradní kultivary, v nabídce bývá veden také jako 'Anemoniflora Rosea' a někdy se objevuje i v rámci historických okruhů pivoňky lékařské. Tvoří nízký, vzpřímený trs s hluboce dělenými, tmavě zelenými listy, na jaře někdy s načervenalým tónem. Dospělá rostlina mívá zpravidla 30–40 cm na výšku a 40–50 cm do šířky, v úživných půdách může dosáhnout okolo 50 cm. V květnu a červnu se na pevných stoncích otevírají anemonkovité květy, na okraji s širokými okvětními plátky a uprostřed s hustým chomáčem zúžených petaloidů. Barevnost se pohybuje od sytě růžové po růžově červenou, květy jsou obvykle vonné a hodí se k řezu. Plné či poloplné formy poskytují opylovačům méně pylu než jednoduché pivoňky, v kompozici však dobře fungují jako jarní akcent mezi růžemi, šalvějemi a kakosty. Rostlina je slabě jedovatá při požití. V rámci léčitelství se u druhu uvádí využití květních plátků některých tmavě kvetoucích kultivarů, které obsahují barviva a slizové látky, v zahradní praxi je však 'Anemoniflora' ceněna především pro okrasný efekt.

Pěstování: Preferuje plné slunce až lehký polostín a chráněné závětří, protože velké květy mohou v dešti těžknout. Nejlépe roste v hlubší, humózní a dobře propustné půdě s pH přibližně 6,5–7,5. V jílech je vhodná drenážní vrstva a příměs štěrku, v lehkých půdách naopak vyšší podíl kompostu. Zálivka bývá důležitá hlavně v prvních dvou letech po výsadbě, po zakořenění snáší krátkodobé sucho, ale dlouhé přísušky zmenšují květy. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim, u roubovaných rostlin se doporučuje umístit místo roubování zhruba 10–15 cm pod povrch, aby keř časem zakořenil na vlastních kořenech. Hnojení se vede střídmě, na jaře se osvědčí pomalu rozpustné hnojivo s vyšším podílem draslíku a fosforu, přehnojení dusíkem podporuje měkký růst. Řez se omezuje na odstranění suchých či namrzlých větví po odkvětu, tvarování nebývá potřeba. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se v praxi pohybuje přibližně do -25 °C, poupata mohou poškodit pozdní jarní mrazy, proto pomáhá závětří a lehký zimní mulč. V deštivých jarech se může objevit šedá plíseň nebo skvrnitosti listů, cenné je vzdušné stanoviště a nepřemokřený mulč bez přímého kontaktu s bázi stonků. Doporučené rozestupy jsou přibližně 1,2–1,5 m podle zvolené kompozice. V nádobě se uplatní jen při dostatečné hloubce, pravidelné zálivce a zimní ochraně kořenového balu před promrznutím.

Více na: Návod na pěstování pivoněk

Autor: Nikol | Revize: 4.2. 2026