Plamének 'Copernicus'

Detailní popis produktu

Plamének 'Copernicus' - velkokvětý kultivar vyšlechtěný v Polsku, kde patří do skupiny časně kvetoucích velkokvětých plaménků. Název odkazuje na významného astronoma a dobře vystihuje hvězdovitý vzhled květu. Rostlina vytváří kompaktní popínavý keř vysoký kolem 2 m, s dobře rozvětvenými, olistěnými výhony, které se snadno přichytávají k tenkým oporám. Listy jsou zelené, celokrajné nebo jemně dělené, v průběhu sezóny tvoří hustou stěnu zeleně. Od začátku léta do pozdního léta rozkvétají velké květy o průměru 10–12 cm. První vlna květů na loňských výhonech bývá plná, s vícečetnými úzkými plátky sytě modrofialové barvy, často se světlejším pruhem uprostřed. Pozdější květy na nových výhonech mohou být jednodušší, hvězdovité, se zvýrazněným středem tvořeným krémovými tyčinkami. Tento proměnlivý charakter dodává kultivaru dekorativní hodnotu i v rámci jediné sezóny. 'Copernicus' se uplatní na menších pergolách, mřížích, zídkách nebo obeliscích v trvalkovém záhonu. Pěkně vynikne v kombinaci s bílými a světle růžovými růžemi, s hortenzemi, ale i s okrasnými travami, které podpoří jeho barvu a strukturu. Patří do 2. skupiny plaménků určující jejich řez. 

Pěstování: Plaménky vyžadují slunné až polostinné stanoviště s chladnější, zastíněnou kořenovou zónou. Vrcholky výhonů prospívají na světle, kořeny lépe v polostínu, proto se v okolí paty rostlin často vysazují nižší trvalky nebo se používá mulč. Půda má být hlubší, humózní, dobře propustná s dostatkem živin a stálou, mírnou vlhkostí. Vhodné pH se pohybuje kolem 6–7. V těžších jílovitých půdách je vhodné přidat písek a kompost, v lehkých písčitých půdách pomáhá mulč z kůry. Rostliny se vysazují přibližně 30–40 cm od opory. Kořenový krček bývá mírně zahloubený pod úroveň okolního terénu, což zvyšuje odolnost a podporuje tvorbu nových výhonů. Na jeden běžný metr opory se používá 1–2 rostliny podle požadované hustoty. V prvním roce se udržuje půda rovnoměrně vlhká, později plamének krátkodobé sucho snáší, delší období bez vody však omezuje kvetení. Na jaře se přidává kompost nebo hnojivo pro kvetoucí trvalky. Kvete na starších i částečně na nových výhonech. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do −25 °C, před zimou mladé sazenice chráníme navrstvením posekané trávy nebo chvojím, aby rostlina nevymrzla. Při dlouhotrvajícím vlhku může rostlina trpět vadnutím plaménků, proto je vhodné vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a střídmé hnojení dusíkem.

Autor: Kristýna | Revize: 04.12.2025

Řez plaménků:

1. skupina - je tvořena skupinou plaménků kvetoucích cca od května na krátkých letorostech vyrůstajících ze starého dřeva. Řez u této skupiny není nutný (případně pouze krátce po odkvětu).

2. skupina -  je tvořena skupinou plaménků kvetoucích na začátku léta. Květy se tvoří v průběhu května a června na loňských výhonech; poté se objevují ještě v menší míře v srpnu a v září. Řez by měl být jemný, cca 1,5m nad zemí, provedený v příznivém počasí v období od listopadu do března. Před rašením se odstraňují pouze slabé a odumřelé výhony.

3. skupina - je tvořena velkokvětými plaménky kvetoucími v létě. U nich je nutný každoroční silný řez. U mladých sazenic se výhony zkracují cca 0,2-0,4m na zemí, starší necháme vyšší, cca 0,3-0,5m nad zemí. Řez provádíme v příznivém počasí v období od listopadu do začátku března - nejvhodnější je období, kdy již začínají vyrážet pupeny.