Plamének mandžurský

Detailní popis produktu

Plamének mandžurský - menší kultivar plaménku, s květy hvězdicovitého tvaru. Botanický, bylinný plamének pocházející z oblastí Mandžuska a severovýchodní Číny, kde roste na stepních svazích a v řídkých křovinách. Na rozdíl od klasických popínavých plaménků netvoří dřevnatějící liány, ale vzpřímené, jen mírně větvené bylinné lodyhy. Ty během sezóny dorůstají zhruba 0,8–1,2 m, při dobrých podmínkách až 1,5 m, a vytvářejí vzdušný trsnatý habitus. Listy jsou lichozpeřené, středně zelené a jemně členěné, což podporuje dojem lehkosti. Od července do září je rostlina pokrytá množstvím drobných, čtyřčetných, bílých květů uspořádaných v řídkých latách. Květy připomínají hvězdičky a nesou jemnou, sladkou vůni, která láká včely a další hmyz. Po odkvětu se tvoří typické ochmýřené nažky, jež mají dekorativní účinek i v pozdějším období. V přírodně laděných výsadbách a prérijních záhonech se dobře kombinuje se suchomilnějšími travami, jako jsou kostřavy nebo metlice, a s květnatými trvalkami, například třapatkami či zápleváky. Patří do 3. skupiny plaménků určující jejich řez.

Pěstování: Plaménky vyžadují slunné až polostinné stanoviště s chladnější, zastíněnou kořenovou zónou. Vrcholky výhonů prospívají na světle, kořeny lépe v polostínu, proto se v okolí paty rostlin často vysazují nižší trvalky nebo se používá mulč. Půda má být hlubší, humózní, dobře propustná s dostatkem živin a stálou, mírnou vlhkostí. Vhodné pH se pohybuje kolem 6–7. V těžších jílovitých půdách je vhodné přidat písek a kompost, v lehkých písčitých půdách pomáhá mulč z kůry. Rostliny se vysazují přibližně 30–40 cm od opory. Kořenový krček bývá mírně zahloubený pod úroveň okolního terénu, což zvyšuje odolnost a podporuje tvorbu nových výhonů. Na jeden běžný metr opory se používá 1–2 rostliny podle požadované hustoty. V prvním roce se udržuje půda rovnoměrně vlhká, později plamének krátkodobé sucho snáší, delší období bez vody však omezuje kvetení. Na jaře se přidává kompost nebo hnojivo pro kvetoucí trvalky. Kvete na starších i částečně na nových výhonech. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně do −25 °C, před zimou mladé sazenice chráníme navrstvením posekané trávy nebo chvojím, aby rostlina nevymrzla. Při dlouhotrvajícím vlhku může rostlina trpět vadnutím plaménků, proto je vhodné vzdušné stanoviště, nepřemokřená půda a střídmé hnojení dusíkem.

Autor: Kristýna | Revize: 05.12.2025

Řez plaménků:

1. skupina - je tvořena skupinou plaménků kvetoucích cca od května na krátkých letorostech vyrůstajících ze starého dřeva. Řez u této skupiny není nutný (případně pouze krátce po odkvětu).

2. skupina -  je tvořena skupinou plaménků kvetoucích na začátku léta. Květy se tvoří v průběhu května a června na loňských výhonech; poté se objevují ještě v menší míře v srpnu a v září. Řez by měl být jemný, cca 1,5m nad zemí, provedený v příznivém počasí v období od listopadu do března. Před rašením se odstraňují pouze slabé a odumřelé výhony.

3. skupina - je tvořena velkokvětými plaménky kvetoucími v létě. U nich je nutný každoroční silný řez. U mladých sazenic se výhony zkracují cca 0,2-0,4m na zemí, starší necháme vyšší, cca 0,3-0,5m nad zemí. Řez provádíme v příznivém počasí v období od listopadu do začátku března - nejvhodnější je období, kdy již začínají vyrážet pupeny.