Plaménka šídlovitá 'Alena' - Phlox subulata 'Alena' Phlox subulata 'Alena'

Detailní popis produktu

Plaménka šídlovitá 'Alena' - nízká, stálezelená, půdopokryvná trvalka z čeledi jirnicovitých (Polemoniaceae), která na jaře vytváří husté koberce zářivě růžových květů. Původní druh pochází ze Severní Ameriky, kde přirozeně roste na slunných, kamenitých svazích, skalnatých stanovištích a v otevřených travnatých porostech. Kultivar 'Alena' vyniká kompaktním, polštářovitým růstem a atraktivním růžovým zbarvením květů, které příjemně oživuje jarní zahradu. Rostlina dorůstá výšky přibližně 10–15 cm a postupně se rozrůstá do šířky 30–50 cm. Vytváří hustě větvené, poléhavé výhony pokryté drobnými, úzkými až šídlovitými listy sytě zelené barvy, které zůstávají dekorativní také během zimních měsíců. Od dubna do května se nad olistěním objevuje množství drobných, pětičetných, růžových květů o průměru přibližně 1,5–2,5 cm. Při plném rozkvětu mohou květy téměř zakrýt zelené listy a vytvořit souvislou růžovou plochu. Kvetení obvykle trvá několik týdnů a jeho intenzitu ovlivňuje především dostatek slunečního světla. Květy jsou atraktivní pro včely a další jarní opylovače. Kultivar 'Alena' se výborně uplatňuje ve skalkách, na suchých zídkách, svažitých pozemcích, podél zahradních cest i v popředí trvalkových záhonů. Díky převisajícím výhonům působivě změkčuje okraje kamenů a zídek. Krásně se kombinuje s bíle kvetoucími iberkami, modrofialovými tařičkami, žlutými tařicemi a dalšími nízkými skalničkami. Po odkvětu zůstává dekorativní díky hustému, jemně strukturovanému olistění.

Pěstování: Pěstování plaménky šídlovité stojí na plném slunci a spolehlivé drenáži. Nejlépe prosperuje na slunném stanovišti, snese i lehký polostín, kde však bývá porost řidší a kvetení slabší, důležité je vyhnout se zimnímu zamokření, které zkracuje životnost polštářů. Ideální půda je lehká, písčitá až štěrkovitá, dobře propustná a spíše sušší, s mírně kyselou až neutrální reakcí přibližně pH 6,0–7,5, ve vápenitějších půdách obvykle roste bez potíží, pokud voda rychle odtéká. V těžších půdách se struktura zlepšuje přídavkem štěrku a hrubého písku, minerální mulč z jemného štěrku udržuje krček sušší a omezuje zahnívání. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a při zakořeňování, později rostlina snáší přísušek lépe než dlouhodobou vlhkost, v létě se zalévá spíše nárazově při delším suchu. Hnojení se drží střídmé, často postačí jarní tenká vrstva kompostu, vyšší dávky dusíku podporují měkký růst a slabší kvetení. Po odkvětu se někdy provádí mělké zkrácení výhonů pro zhoustnutí a omezení vyholování středu. Výsadba v našich podmínkách probíhá nejčastěji od března do října mimo mrazy, doporučené rozestupy jsou obvykle 30–35 cm, tedy přibližně 7–11 rostlin na m². V nádobách se používá lehký, minerálně laděný substrát s drenážní vrstvou a spolehlivým odtokem, v zimě je citlivější kořenový bal a rizikové bývá přemokření při mrazu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin je vysoká, běžně kolem −40 °C, problémem nebývá mráz, ale vlhko v zimě, pro začátečníky se osvědčuje nepěstovat porost v těžké jílovité půdě bez drenáže, nepřelévat a nenechávat polštáře dlouhodobě ve stínu.

Autor: Jana | Revize: 21.10. 2026