Plaménka šídlovitá 'Maischnee' - Phlox subulata 'Maischnee' Phlox subulata 'Maischnee'

Detailní popis produktu

Plaménka šídlovitá 'Maischnee' - půdopokryvná skalnička z východní části Severní Ameriky, přirozeně rostoucí na suchých, písčitých a kamenitých půdách. Kultivar 'Maischnee' se pěstuje pro čistě bílý květ, který v dubnu a květnu vytvoří souvislý jarní koberec. Výhony se plazí při zemi a zakořeňují v uzlinách, čímž porost postupně zahušťuje. Úzké, šídlovité listy jsou zelené, v mírných zimách stálezelené, v horších podmínkách spíše poloopadavé. Dospělá rostlina mívá přibližně 10–20 cm výšky a 30–60 cm šířky. Květy jsou pětičetné, s lehce vykrojenými laloky, v centru se žlutým očkem. V době kvetení lákají včely a další drobné opylovače. V zahradě se uplatní na obruby, do štěrkových záhonů, skalek i do výsadeb na suché zídky. Výborně ladí s tařičkou, huseníkem, nízkými kosatci a jarními cibulovinami, kde bílá barva zvýrazní pastelové i syté odstíny okolních rostlin. Po odkvětu porost zůstává celistvý a jemná textura listů funguje jako zelený koberec mezi kameny. Na svazích pomáhá zpevnit povrch a omezuje zaplevelení, přitom nepřerůstá do okolních trvalek tak agresivně jako některé rychlejší půdopokryvné druhy.

Pěstování: Pěstování plaménky šídlovité stojí na plném slunci a spolehlivé drenáži. Nejlépe prosperuje na slunném stanovišti, snese i lehký polostín, kde však bývá porost řidší a kvetení slabší, důležité je vyhnout se zimnímu zamokření, které zkracuje životnost polštářů. Ideální půda je lehká, písčitá až štěrkovitá, dobře propustná a spíše sušší, s mírně kyselou až neutrální reakcí přibližně pH 6,0–7,5, ve vápenitějších půdách obvykle roste bez potíží, pokud voda rychle odtéká. V těžších půdách se struktura zlepšuje přídavkem štěrku a hrubého písku, minerální mulč z jemného štěrku udržuje krček sušší a omezuje zahnívání. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a při zakořeňování, později rostlina snáší přísušek lépe než dlouhodobou vlhkost, v létě se zalévá spíše nárazově při delším suchu. Hnojení se drží střídmé, často postačí jarní tenká vrstva kompostu, vyšší dávky dusíku podporují měkký růst a slabší kvetení. Po odkvětu se někdy provádí mělké zkrácení výhonů pro zhoustnutí a omezení vyholování středu. Výsadba v našich podmínkách probíhá nejčastěji od března do října mimo mrazy, doporučené rozestupy jsou obvykle 30–35 cm, tedy přibližně 7–11 rostlin na m². V nádobách se používá lehký, minerálně laděný substrát s drenážní vrstvou a spolehlivým odtokem, v zimě je citlivější kořenový bal a rizikové bývá přemokření při mrazu. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin je vysoká, běžně kolem −40 °C, problémem nebývá mráz, ale vlhko v zimě, pro začátečníky se osvědčuje nepěstovat porost v těžké jílovité půdě bez drenáže, nepřelévat a nenechávat polštáře dlouhodobě ve stínu.

Autor: Kristýna | Revize: 04.02. 2026