Pryšec mandloňovitý 'Purpurea' - Euphorbia amygdaloides 'Purpurea'

Detailní popis produktu

Pryšec mandloňovitý 'Purpurea' - stálezelená trvalka původem z Evropy a jihozápadní Asie, typická pro světlé lesy a křoviny s humózní půdou. Kultivar ‘Purpurea’ se vyznačuje tmavě purpurovými až vínovými listy a stonky, které vytvářejí kompaktní trsy vysoké přibližně 30–60 cm a široké 40–70 cm. Růst je středně rychlý, plného efektu dosahuje obvykle během 2–5 let. Na jaře, nejčastěji od dubna do června, se na vrcholech výhonů rozvíjejí květenství tvořená drobnými květy a nápadnými žlutozelenými listeny, které v kontrastu s purpurem působí čistě a přehledně. Rostlina zůstává dekorativní i po odkvětu, protože listeny postupně zasychají do zelených tónů a porost drží strukturu. V mrazivých zimách může část listů zaschnout a zjara obnovit. Hodí se do podrostových výsadeb, na okraje záhonů i do větších nádob, kde se dobře kombinuje s kapradinami, bohyškami, dlužichami a jarními cibulovinami. Listy jsou kopinaté, dlouhé zhruba 5–10 cm, na plném slunci bývá purpur sytější než ve stínu. Mléčná šťáva pryšců je při poranění dráždivá a jedovatá, proto se uplatňuje opatrná manipulace, zejména v blízkosti dětí a domácích zvířat. Není náročná na pěstování. Velmi krásná a ojedinělá trvalka. 

Pěstování: Stanoviště bývá úspěšné v polostínu až stínu, na slunci zejména v chladnějších polohách nebo při rovnoměrné vlhkosti půdy. Vyhovuje půda humózní, propustná a spíše sušší v zimě, s pH přibližně 6–8. Přemokření v chladném období zvyšuje riziko houbových chorob, proto se osvědčuje drenáž a minerální příměs, v těžších půdách i vyvýšený záhon. Zálivka se po ujmutí omezuje na delší sucha, trsy dobře snášejí suchý polostín. Hnojení se uplatňuje střídmě, na jaře obvykle postačí kompost nebo vyvážené hnojivo s nižším obsahem dusíku. Odstranění odkvetlých stonků po odkvětu udržuje porost kompaktní a podporuje tvorbu nových výhonů, řez se provádí s ochranou pokožky. Kvetení probíhá na vyzrálých loňských výhonech, proto se zmlazení načasuje až po odkvětu. Rostlina se může šířit krátkými oddenky a místy i samovýsevem, což je praktické pro zapojení plochy, ale v malých záhonech vyžaduje kontrolu. Rostliny se vysazují od března do října, s rozestupy 35–40 cm, což odpovídá zhruba 5–7 rostlinám na m². Mrazuvzdornost je při suché půdě přibližně do -23 °C, v holomrazech pomáhá suchý mulč a závětří. V nádobách je bezpečnější zimování na chráněném místě bez přemokření. Ze škůdců se mohou objevit mšice na mladých vrcholech, jinak bývá pryšec stabilní a dlouhověký.

Autor: Kristýna | Revize: 07.01. 2026