Švestka 'Kolonovidnaja' - k sloupovitému zapěstování Prunus cerasifera 'Kolonovidnaja'

Detailní popis produktu

Švestka sloupovitá 'Kolonovidnaja' - pochází z krymské experimentální šlechtitelské stanice Všeruského výzkumného ústavu rostlinného průmyslu N. I. Vavilova. Na vzniku odrůdy se podíleli G. V. Eremin a S. N. Zabrodin a do státního rejstříku byla zařazena v roce 2002. Vytváří středně vzrůstný, štíhlý až sloupovitý strom s řidší korunou, díky čemuž se dobře uplatňuje i na místech s omezeným prostorem. U ovocných stromků je konečná výška a šířka závislá na použité podnoži, způsobu řezu a pěstebním tvaru. Listy jsou zelené, vejčité až eliptické, s jemně pilovitým okrajem. Bílé květy se objevují na jaře, obvykle v dubnu až květnu, a poskytují potravu včelám a dalším opylujícímu hmyzu. Odrůda je částečně samosprašná. Pro pravidelnější a vyšší úrodu je vhodné pěstování v blízkosti jiné kvetoucí slivoně, například odrůd 'Kavkazská' nebo 'Kometa'. Plody jsou vejčité, mohou dosahovat hmotnosti až kolem 30 g a mají lesklou fialovočervenou slupku. Dužnina je středně pevná, narůžovělá a během dozrávání získává sytější červené zbarvení. Chuť je výrazně aromatická, převážně sladká s příjemnou kyselinkou. Pecka je částečně oddělitelná od dužniny. Plody dozrávají v českých podmínkách přibližně od konce července do začátku srpna a hodí se k přímé konzumaci i ke konzervování. Dobře snášejí manipulaci a přepravu. Úzký růst je praktický pro menší zahrady, podél cest nebo v místech, kde by běžná široká koruna zabírala příliš mnoho prostoru. Nadzemní části jsou bez trnů.

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Nicol | Revize: 30.7. 2026