Šalvěj lékařská 'Tricolor' - Salvia officinalis 'Tricolor' Salvia officinalis 'Tricolor'

Detailní popis produktu

Šalvěj lékařská 'Tricolor' - výrazný panašovaný kultivar šalvěje lékařské, stálezeleného polokeře původem z oblastí severního Středomoří. Botanický druh osidluje suché, kamenité svahy a vápenité půdy s dostatkem slunce, čemuž odpovídají i jeho nároky v zahradních podmínkách. Kultivar 'Tricolor' dorůstá 40–60 cm výšky a 50–70 cm šířky a vytváří kompaktní, hustě větvený keřík s postupně dřevnatějící bází. Listy má podlouhle vejčité, 4–8 cm dlouhé, jemně plstnaté a silně aromatické. Jejich základní barva je šedozelená, okraje jsou krémově bílé a mladé přírůstky mají často růžový až purpurový nádech, zejména při nižších teplotách. Tříbarevné olistění dodává rostlině výrazný okrasný efekt po celý rok. V červnu a červenci vyrůstají nad listy vzpřímené klasy vysoké 15–25 cm, nesoucí modrofialové pyskaté květy bohaté na nektar, které přitahují včely a další opylovače. Listy obsahují silice s podílem thujonu, cineolu a kafru, využívají se čerstvé i sušené jako koření k masu, zelenině či do bylinkových směsí. V tradičním bylinářství se šalvěj používá k přípravě nálevů, zejména pro její aromatické a svíravé vlastnosti.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce a půdu s rychlým odvodem vody, ideální je štěrkovitá či písčitá směs s drenáží. Vyhovuje pH přibližně 6,5–8 a stanoviště s teplem a prouděním vzduchu, kde listy po dešti rychle osychají. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě, po zakořenění dobře snáší přísušek. Naopak dlouhodobé zimní podmáčení a těžké jíly vedou k hnilobám krčku a úhynům. V podmínkách ČR se osvědčuje výsadba do vyvýšených záhonů nebo do štěrkového mulče, u nádob je důležité zimní krytí před deštěm a střídáním tání a mrazu. Hnojení má být střídmé, vhodné jsou nízké dávky kompostu nebo hnojiv s menším podílem dusíku, aby se listy nevyklápěly a nezahnívaly. Květní stvoly lze po odkvětu odstranit, případně se mohou odstraňovat už při nasazení, pokud je cílem delší životnost listové růžice. Mrazuvzdornost se u dobře odvodněných půd uvádí přibližně do -20 °C, citlivější než mráz bývá zimní vlhkost. Rostliny se vysazují nejčastěji od března do října, nejlépe do prohřáté půdy na jaře nebo na přelomu léta a podzimu. Doporučený rozestup je 45–50 cm, což odpovídá asi 4–5 ks na m². Rostlina bývá méně atraktivní pro spárkatou zvěř a v suchých záhonech se uplatní i bez pravidelného řezu.

Autor: Jana | Revize: 19.2. 2026