Šeřík junanský 'Rosea' Syringa yunnanensis 'Rosea'

Detailní popis produktu

Šeřík junanský 'Rosea' - okrasný kultivar šeříku junanského, botanicky blízký okruhu Syringa tomentella subsp. yunnanensis. Původní druh pochází z čínského Jün-nanu, kde roste ve vyšších polohách horských křovin a světlých lesních okrajů. V zahradě vytváří vzpřímený opadavý keř až menší strom s lehkou, otevřenější korunou, vysoký přibližně 3–4 m a široký 2–2,5 m. Vyznačuje se delším, úzkým olistěním, které se liší od srdčitých listů šeříku obecného. Listy jsou podlouhle kopinaté, na líci svěže zelené, na rubu šedozelené, a dodávají koruně jemnější, vzdušnější charakter. Květy se objevují později než u šeříku obecného, obvykle na přelomu května a června. Jsou jemně růžové, trubkovité, sladce vonné a seskupené v dlouhých, štíhlých latách, které působí lehce a elegantně. Pozdější kvetení prodlužuje šeříkovou sezonu a přirozeně navazuje na květnové kultivary. Kultivar se uplatní coby solitér, vyšší keř u hranice zahrady, voňavý prvek u cesty i v přírodněji laděné skupině. Krásně doprovodí kaliny, pivoňky, kakosty, tavolníky, šeříky Prestonové, okrasné česneky, šalvěje a jemné traviny.

Pěstování: Volí se plné slunce až lehký polostín. Slunné místo podporuje pevnější růst, bohatší kvetení a lepší vyzrávání výhonů před zimou. Půda má být propustná, humózní, středně živná až živnější, po výsadbě rovnoměrně vlhká a bez dlouhodobého zamokření. Vhodné pH je přibližně 6,0–7,5, druh dobře snáší běžnou zahradní půdu s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. Po výsadbě se udržuje zálivková mísa a pravidelná vláha do zakořenění, starší keře snášejí kratší suché období. Mulč z listovky nebo kompostované kůry pomáhá držet vlhkost a chrání kořeny před přehříváním, báze výhonů zůstává volná. Hnojení je mírné, na jaře postačí kompost nebo hnojivo pro kvetoucí keře s nižším podílem dusíku. Řez se provádí po odkvětu, kdy se odstraní odkvetlá květenství, suché a zahušťující výhony. Přirozeně vzpřímený habitus se nejlépe udržuje pouze lehkým tvarováním. Pro solitér se ponechává prostor 3–4 m, ve volné skupině 2–2,5 m, ve volné cloně přibližně 1,8–2 m. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −24 až −29 °C, v chladnějších polohách prospívá chráněné stanoviště bez zimního přemokření. 

Autor: Kristýna | Revize: 25.06. 2026