Slivoň vyříznutá 'Cunera' Prunus incisa 'Cunera'

Detailní popis produktu

Slivoň vyříznutá 'Cunera' - opadavý okrasný kultivar slivoně vyříznuté, původem druhu z Japonska. Vyniká především bohatým časně jarním kvetením, jemnou strukturou koruny a výrazným podzimním zbarvením listů. Roste pomalu až středně rychle, v mládí převážně vzpřímeně, později se koruna rozšiřuje a získává zaoblený až široce rozložitý tvar. V dospělosti zpravidla dorůstá přibližně 1,5–2,5 m výšky a 1,5–2,5 m šířky, ve vyšším věku může být za příznivých podmínek o něco větší. Listy jsou střídavé, vejčité až eliptické, přibližně 3–6 cm dlouhé, s nápadně pilovitým až ostře zubatým okrajem a zašpičatělým vrcholem. Po vyrašení mají svěže zelenou barvu, během léta jsou středně až tmavě zelené. Na podzim se výrazně vybarvují do žlutých, oranžových až sytě červených odstínů. Kvete velmi časně, nejčastěji v březnu až dubnu, zpravidla před rašením listů nebo současně s jejich počátkem. Květy jsou drobné, přibližně 1,5–2,5 cm široké, pětičetné a vyrůstají jednotlivě nebo po několika kusech na krátkých výhonech. Poupata jsou růžová až světle růžová, zatímco otevřené květy jsou světle růžové až téměř bílé s jemným růžovým nádechem. Uprostřed vynikají žluté prašníky. Po odkvětu se mohou vytvářet drobné kulovité až vejčité peckovice, které během dozrávání přecházejí do tmavě červených až purpurově černých odstínů. Plody jsou malé a jejich význam je především dekorativní, nikoli ovocnářský. Je dobře mrazuvzdorná, přibližně do −25 až −28 °C. Vzhledem k velmi časnému kvetení mohou již otevřené květy při výraznějších pozdních mrazech namrzat, samotná dřevina však snáší zimní mrazy podstatně lépe.

Pěstování: Vyžadují plné slunce, kde nejlépe kvetou a u červenolistých forem se nejlépe vybarvují listy. Polostín snesou, ale může ovlivnit intenzitu vybarvení i množství květů. Půda by měla být dobře propustná, humózní, lehká až středně těžká, ideálně s pH 6,0–7,5. Nejhorší jsou trvale mokré, studené půdy, které mohou vést k hnilobě kořenů. Mulčování pomáhá udržet vlhkost a chrání mělké kořeny. Slivoně jsou poměrně odolné vůči suchu a po zakořenění nevyžadují častou zálivku. V prvních letech však pravidelné zavlažování podpoří dobré ujmutí. Hnojení stačí mírné — jarní dávka kompostu či přírodního hnojiva. Nadměrné hnojení dusíkem se nedoporučuje. Mrazuvzdornost je velmi dobrá, obvykle –20 až –25 °C. Největší riziko představují pozdní jarní mrazíky, protože slivoně kvetou velmi brzy a květy mohou namrznout. Stromy jsou obecně odolné vůči chorobám, ale v deštivých letech se může objevit moniliová spála či skvrnitost listů. Škůdci se objevují jen výjimečně, často mšice na mladých výhonech. Řez se provádí střídmě — většinou po odkvětu nebo na konci zimy. Odstraňují se suché, poškozené nebo zahušťující větve. Okrasným slivoním sluší přirozený tvar, takže se řeže co nejméně. Dobře snášejí i mírné tvarování.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Kamila | Revize: 11. 9. 2026