Smrk sitka 'Midget'

Detailní popis produktu

Smrk sitka 'Midget' - atraktivní kultivar původem z druhu, který v přírodě roste na vlhkých pobřežních stanovištích západního pobřeží Severní Ameriky. Z mohutného stromu vznikla výběrem miniaturní forma vhodná pro malé zahrady, skalky a vřesoviště. 'Midget' roste velmi pomalu a vytváří hustý, ploše kulovitý až lehce široce vejčitý keř. V podmínkách střední Evropy dosahuje po deseti letech zhruba 50–80 cm výšky a 40–70 cm šířky, v dospělosti obvykle kolem 0,8–1 m výšky a až 1–1,2 m šířky. Větve jsou krátké, vodorovné až lehce převislé a nesou husté jehlice, které zdůrazňují kompaktní tvar. Jehlice jsou 1–2 cm dlouhé, ploché, na svrchní straně šedozelené až modrozelené, na spodní straně stříbřitě bílé, takže koruna působí dvoubarevným dojmem. Jako všechny smrky je stálezelený a nabízí celoroční strukturu a barvu. Drobná samčí a samičí květenství, která se objevují na jaře, jsou málo nápadná, občas se tvoří menší, podlouhlé, světle hnědé šišky, které doplňují zimní aspekt rostliny. Díky přirozeně pravidelnému růstu nepůsobí stroze a dobře se uplatňuje jako nízká solitéra, v kombinaci s drobnými rododendrony, vřesy, zakrslými borovicemi nebo travinami na přední části záhonů.

Smrk sitka je velký jehličnatý stálezelený strom, který dorůstá výšky do 80 m a obvodu okolo 5 m. Jedná se o jednoznačně nejvyšší smrk, pochází ze Severní Ameriky. Mimo svou původní oblast výskytu je sitka ceněná pro svůj rychlý růst a přizpůsobivost chudým půdám, na kterých ostatní stromy růst nemohou. V ideálních podmínkách může sitka růst až jeden a půl metru za rok. Koruna mladých stromů je široká a kuželovitá, se stářím však nabývá válcovitého tvaru. Má zajímavé šišky, jsou zpočátku zelené nebo rudé a dozrávají do bledě hnědé barvy. Jeho jehlice jsou kratší, nepříliš pichlavé se stříbro-zeleným nádechem. Pěstuje se v mnoha kultivarech. Hlavně odrůdy se sivým nebo modrosivým jehličím jsou velmi dekorativní, zejména v době rašení, protože jeho mladé rašící větvičky mají nádherný kulatý tvar a směle mohou konkurovat nejkrásněji kvetoucím, listnatým keřům. Roste poměrně dobře i v znečištěném ovzduší velkých měst a blízko továren, a to i na velmi chudých půdách, kde se jiným jehličnanům nedaří.

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 27.11.2025