Smrk štětinatý 'Chevreloup' Picea asperata 'Chevreloup'

Detailní popis produktu

Smrk štětinatý 'Chevreloup' - polozakrslý stálezelený kultivar smrku štětinatého. Původní druh pochází ze západní a střední Číny. Název kultivaru odkazuje na Chèvreloup ve Francii. Rostlina vytváří hustý, vzpřímený, kuželovitý až úzce pyramidální habitus s pomalým růstem. V dospělosti dorůstá obvykle 1,5–2 m výšky a 0,5–1 m šířky, podle půdy a prostoru může zůstat nižší. Jehlice jsou krátké, tuhé, špičaté, modrozelené až výrazně sivě modré, často jemně spirálovitě stočené kolem výhonů. U starších rostlin se mohou objevovat válcovité šišky, zpočátku zelené, při dozrávání světle až středně hnědé. Kultivar 'Chevreloup' se uplatní jako solitér do menší zahrady, skalky, vřesoviště, štěrkové výsadby, větší nádoby i jako modrý stálezelený bod v kompozici. Dobře ladí s nízkými jalovci, zakrslými borovicemi, vřesy, vřesovci, kostřavami, mateřídouškou a rozchodníky. Jehlice jsou pichlavé, rostlina není určena ke konzumaci a při promnutí může mít jemnou pryskyřičnou vůni.

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 22.6. 2026