Smrk ztepilý 'Acrocona Golden' Picea abies 'Acrocona Golden'

Detailní popis produktu

Smrk ztepilý 'Acrocona Golden' - pomalu rostoucí stálezelený okrasný kultivar smrku ztepilého. Vychází ze skupiny kultivaru 'Acrocona', známé tvorbou mladých šišek na koncích výhonů. Kultivar 'Acrocona Golden' se pěstuje pro spojení zlatavého jarního rašení a červených šišek na koncích větévek. Roste pomalu, v 10 letech dorůstá přibližně 0,8–1 m výšky a 0,5 m šířky, v dospělosti asi 2–3 m výšky a 1,5–2 m šířky. Habitus je nepravidelný, široce kuželovitý až nižší pyramidální, s vodorovnými až lehce skloněnými větvemi. Jehlice jsou krátké, tuhé, na jaře zlatožluté až žlutozelené, během sezony postupně přecházejí do svěží zelené. V květnu se mohou na koncích výhonů objevovat mladé šišky červené až purpurově malinové barvy, které během léta hnědnou. Kultivar se uplatní jako solitéra v menší zahradě, předzahrádce, skalce, vřesovišti, větší nádobě nebo jako světlý prvek mezi tmavšími jehličnany. Dobře ladí s vřesy, vřesovci, nízkými jalovci, zakrslými borovicemi, kostřavami a rozchodníky. Jehlice jsou mírně pichlavé.

Smrk ztepilý - jehličnatý strom, s kuželovitým habitem. Ve volné přírodě dokáže dorůst až do 50m výšky. V zahradních podmínkách standardně dorůstá do výšky 25m a šířky 7m. Kůra je v mládí hladká, hnědé barvy, v průběhu stárnutí je více šupinatá, rozpukaná, spíše šedo-hnědé barvy. Větve stromu vyrůstají v přeslenech. Samotné jehlice jsou tmavší, zelené barvy, na koncích zašpičatělé. Šišky jsou podlouhlé, nejprve rostou vzpřímeně, později se sklánějí směrem dolů. Žlutou barvu mají samčí šišky, načervenalé jsou samičí. 

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Nikol | Revize: 22.6. 2026