Smrk ztepilý 'Gold Dust' Picea abies 'Gold Dust'

Detailní popis produktu

Smrk ztepilý 'Gold Dust' - představuje atraktivní a sběratelsky vyhledávaný kultivar smrku ztepilého. Dřevina vytváří hustě větvený, široce kuželovitý až nepravidelně oválný habitus. Růst je pomalý, roční přírůstky dosahují přibližně 5 až 8 cm. V dospělosti (ve věku 10–15 let) dosahuje výšky 100 až 150 cm a šířky 80 až 120 cm, díky čemuž se skvěle hodí i do rozměrově omezených zahradních prostor. Olistění tvoří jehlice o délce 1 až 1,5 cm, které se pyšní originální barevnou kresbou. Na sytě zeleném podkladu se nepravidelně objevují drobné krémově žluté až zářivě zlatavé tečky a skvrnky. Tento účinek "zlatého prachu" je nejsilnější na jarních a letních přírůstcích a zůstává dekorativní po celý rok. Drobné šišky se na mladších či zakrslých rostlinách tvoří jen zřídka. Předností kultivaru je vysoká dekorativní hodnota, stálost vybarvení, nenáročnost a plná mrazuvzdornost do -30 °C. Tvarovací řez není nutný. Při výsadbě do trvalkových či jehličnatých skupin se doporučuje spon 100 až 120 cm. V zahradní architektuře se uplatňuje jako originální solitéra ve skalkách, vřesovištích, japonských zahradách, v podsadbách vyšších jehličnanů i ve velkých ozdobných pěstebních nádobách na terasách a balkonech.

Smrk ztepilý - jehličnatý strom, s kuželovitým habitem. Ve volné přírodě dokáže dorůst až do 50m výšky. V zahradních podmínkách standardně dorůstá do výšky 25m a šířky 7m. Kůra je v mládí hladká, hnědé barvy, v průběhu stárnutí je více šupinatá, rozpukaná, spíše šedo-hnědé barvy. Větve stromu vyrůstají v přeslenech. Samotné jehlice jsou tmavší, zelené barvy, na koncích zašpičatělé. Šišky jsou podlouhlé, nejprve rostou vzpřímeně, později se sklánějí směrem dolů. Žlutou barvu mají samčí šišky, načervenalé jsou samičí. 

Pěstování: Preferuje plně osluněné stanoviště, které podporuje intenzivní vybarvení jarních přírůstků a kompaktní růst koruny. Půda má být úrodná, středně těžká až hlinitopísčitá, dobře propustná a trvale mírně vlhká, nikoli však dlouhodobě přemokřená. Nejlépe vyhovují půdy s kyselou až mírně kyselou reakcí, přibližně v rozmezí pH 5–6,5, do výsadbové jámy se proto často přidává rašelina nebo jehličnatá hrabanka. Kolem kořenového balu je vhodné vytvořit mulč z kůry, který omezuje kolísání teploty a vysychání půdy, zároveň chrání mělký kořenový systém. Rostliny v kontejneru se vysazují od března do října, v teplých a suchých obdobích prospívá pravidelná zálivka, zejména v prvních dvou až třech letech po výsadbě. Po zakořenění snáší smrk přechodné sucho, dlouhodobé přísušky však vedou k zasychání konců výhonů, obzvláště v městském prostředí. Mrazuvzdornost kultivaru se pohybuje přibližně do –26 °C, v běžných zimách v nížinách a pahorkatinách nepřináší zimní ochrana potíže, mladé rostliny v nádobách však lépe přezimují v závětří nebo po zapuštění nádoby do půdy. Hnojení je střídmé, na jaře postačí jednorázová dávka hnojiva pro okrasné jehličnany, která podpoří rovnoměrný růst bez přehnaného prodlužování výhonů. Řez se omezuje na odstranění suchých, namrzlých či poškozených větví, zásadní tvarování není nutné. Z chorob se v nevhodných podmínkách mohou objevit houbové skvrnitosti jehličí a ze škůdců zejména svilušky či mšice, jejich výskyt výrazně omezí vzdušné stanoviště, vyrovnaná vlhkost a nepřehnojování dusíkem. Při skupinové výsadbě se doporučuje rozestup alespoň 2,5–3 m mezi jednotlivými rostlinami nebo většími dřevinami, aby měl kultivar dostatek prostoru pro rozvinutí plného tvaru a barvy.

Autor: Lucie | Revize: 20.10. 2026