Stévie cukrová Stevia rebaudiana

Detailní popis produktu

Stévie cukrová - pochází ze subtropických oblastí Jižní Ameriky, zejména z Paraguaye a jižní Brazílie, kde roste na slunných, vlhčích loukách a okrajích lesů. V přirozeném prostředí jde o vytrvalou bylinu, v podmínkách střední Evropy se však pěstuje převážně jako přenosný kultivar nebo sezónní rostlina. Dorůstá výšky 40–80 cm a šířky přibližně 30–50 cm, vytváří hustě větvené, kompaktní trsy. Listy má vstřícné, podlouhlé, světle až středně zelené, s jemně pilovitým okrajem. Právě listy obsahují steviol-glykosidy, zejména steviosid a rebaudiosid, které jsou až několikanásobně sladší než sacharóza, přičemž neobsahují energii. Chuť je sladká, s mírně bylinným dozvukem. Využívají se čerstvé i sušené, například do čajů, limonád, ovocných směsí nebo dezertů. Květy jsou drobné, bílé, uspořádané v řídkých vrcholových květenstvích, objevují se od srpna do října, ale z pěstitelského hlediska není kvetení žádoucí, protože před ním dosahují listy nejvyšší sladivosti. Kultivar se uplatňuje nejen užitkově, ale i jako zajímavý doplněk bylinkových záhonů nebo nádobových výsadeb.

Pěstování: Pro úspěšné pěstování vyžaduje kultivar plně osluněné stanoviště s dostatkem tepla a chráněné před studeným větrem. Ideální je lehká, humózní a dobře propustná půda s pH přibližně 6–7. V těžších půdách se doporučuje zlepšení drenáže přidáním písku nebo perlitu. Výsadba se provádí po odeznění jarních mrazů, obvykle v květnu, do sponu 30–40 cm, což odpovídá přibližně 6–9 rostlinám na m². Zálivka by měla být pravidelná, ale vyvážená, protože kořenový systém špatně snáší přemokření i dlouhodobé sucho. Přihnojování je vhodné mírné, ideálně organickými hnojivy s nižším obsahem dusíku, aby nedocházelo k nadměrnému růstu na úkor kvality listů. Sklizeň listů probíhá od července do září, nejvyšší obsah sladivých látek bývá těsně před začátkem kvetení. V podmínkách ČR není kultivar mrazuvzdorný a poškození nastává již při teplotách kolem 0 °C. Pro zachování rostliny přes zimu je vhodné pěstování v nádobách a přenesení do světlého prostoru s teplotou 10–15 °C. Během zimování se omezuje zálivka. Rostlina je poměrně odolná vůči chorobám, při nevhodných podmínkách se mohou objevit mšice nebo padlí, zejména při vyšší vlhkosti a nedostatečném proudění vzduchu.

Autor: Jana | Revize: 23.04. 2026