Šťovík kyselý Rumex acetosa

Detailní popis produktu

Šťovík kyselý - vytrvalá bylina z čeledi rdesnovitých, původní v české krajině na vlhčích loukách, pastvinách a při okrajích cest. V zahradě vytváří přízemní trsy šípovitých, jemně dužnatých listů s typickou citronově nakyslou chutí danou obsahem organických kyselin. Listová růžice obvykle dorůstá 30–60 cm do výšky a 30–45 cm do šířky, v květu vyrůstají vzpřímené stvoly vysoké přibližně 60–100 cm. Od května do července nese nenápadná načervenale zelená květenství v úzkých latách, která vyhledává drobný hmyz. Pro kuchyni se sklízí hlavně mladé listy od jara do začátku léta, hodí se do salátů, k rybám, do polévek i smetanových omáček. Jemně nasekaná nať dává rychlý, čistý kyselý tón podobný citronu, bez potřeby šťávy. Listy přirozeně obsahují vitamin C a vitamin K, současně i kyselinu šťavelovou, proto se u citlivých jedinců drží střídmá porce. V záhonech se dobře kombinuje s pažitkou, petrželí, měsíčkem či saláty, kde přidá kontrast chuti i svěží zelený akcent.

Pěstování: Vyhovuje mu plné slunce až polostín, v letních vedrech bývá výhodou lehký polostín, který udržuje listy křehké a méně vláknité. Půda se osvědčuje humózní, živná a mírně vlhká, ale propustná, s doporučeným pH přibližně 6–7,5. Rostliny se vysazují od března do května nebo na podzim v září až říjnu, výsevy se provádějí od března do května a znovu v srpnu až září. Sklizeň listů bývá nejspolehlivější od dubna do října, průběžné seřezávání podporuje rašení mladé natě. Zálivka má být pravidelná, bez dlouhodobého přemokření, u nádob je důležitá drenáž a větší objem substrátu, který se v létě nepřehřívá. Hnojení se drží mírné, přebytek dusíku vede k příliš měkkým listům a vyšší náchylnosti k mšicím. Mulč z kompostu pomáhá stabilizovat vláhu a udržuje listy čisté při sběru. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů je pod -20 °C, nadzemní část na podzim částečně zatahuje a na jaře znovu obrůstá. V nádobě se na zimu chrání kořenový bal proti promrznutí, například umístěním k chráněné zdi a obalením květináče. Na záhon se počítá přibližně 6–9 rostlin na m², rozestupy mezi trsy 30–40 cm. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice, slimáci nebo listové skvrnitosti, prevencí bývá vzdušné stanoviště a nepřemokřování. Nejjemnější chuť mívají mladé listy sklizené před vybíháním do květu.

Autor: Nikol | Revize: 19.2. 2026