Šťovík kyselý 'Red' Rumex acetosa 'Red'

Detailní popis produktu

Šťovík kyselý 'Red' - vytrvalá bylinka z čeledi rdesnovitých, v české přírodě původní na vlhčích loukách, pastvinách a při okrajích cest. V kuchyni je ceněný pro svěže nakyslou chuť a v zahradě funguje jako spolehlivá trvalka pro opakovanou sklizeň. Odrůda 'Red' se pěstuje pro dekorativní listy se sytě červenou žilnatinou, které ladí s červenolistými saláty i fialovou bazalkou. Tvoří přízemní trsy šípovitých listů, obvykle 30–60 cm vysoké a 30–45 cm široké, při kvetení mohou květní stvoly vystoupat přibližně na 60–100 cm. Od května do července se objevují drobná načervenalá květenství v úzkých latách, u listové sklizně se často odstraňují, aby rostlina zůstala v jemné nati. Listy se používají čerstvé do salátů, k rybám, do polévek a omáček, kde dodají citronově svěží kyselost, mladé lístky se uplatní i jako jedlá ozdoba. Přirozeně obsahují vitamin C a vitamin K a také organické kyseliny včetně šťavelové, proto se konzumace u citlivých jedinců drží střídmá. Květy navštěvují včely a drobný hmyz, semena dozrávají v létě a v teplejších polohách se rostlina může lokálně vysemeňovat.

Pěstování: Vyhovuje mu plné slunce až polostín, v letních vedrech bývá výhodou lehký polostín, který udržuje listy křehké a méně vláknité. Půda se osvědčuje humózní, živná a mírně vlhká, ale propustná, s doporučeným pH přibližně 6–7,5. Rostliny se vysazují od března do května nebo na podzim v září až říjnu, výsevy se provádějí od března do května a znovu v srpnu až září. Sklizeň listů bývá nejspolehlivější od dubna do října, průběžné seřezávání podporuje rašení mladé natě. Zálivka má být pravidelná, bez dlouhodobého přemokření, u nádob je důležitá drenáž a větší objem substrátu, který se v létě nepřehřívá. Hnojení se drží mírné, přebytek dusíku vede k příliš měkkým listům a vyšší náchylnosti k mšicím. Mulč z kompostu pomáhá stabilizovat vláhu a udržuje listy čisté při sběru. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů je pod -20 °C, nadzemní část na podzim částečně zatahuje a na jaře znovu obrůstá. V nádobě se na zimu chrání kořenový bal proti promrznutí, například umístěním k chráněné zdi a obalením květináče. Na záhon se počítá přibližně 6–9 rostlin na m², rozestupy mezi trsy 30–40 cm. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice, slimáci nebo listové skvrnitosti, prevencí bývá vzdušné stanoviště a nepřemokřování. Nejjemnější chuť mívají mladé listy sklizené před vybíháním do květu.

Autor: Nikol | Revize: 19.2. 2026