Švestka 'Jofela®' Prunus domestica 'Jofela®'

Detailní popis produktu

Švestka 'Jofela' - pozdní odrůda pološvestky z německého šlechtění, vytvořená Walterem Hartmannem v programu Hohenheim a Artevos. Vznikla křížením odrůd 'Jojo' a 'Felsina', po nichž zdědila rezistenci k šarce, dobrou chuť a dlouhé sklizňové okno. Patří mezi moderní odrůdy pro zahrady i menší sady, kde je důležitá pravidelná plodnost a zdraví plodů. Růst je od nástupu plodnosti střední, větve se dobře zklidňují úrodou a koruna se vede podle podnože, řezu a pěstitelského tvaru. Listy jsou zelené, eliptické, květy bílé a otevírají se v dubnu až květnu. Květy navštěvují včely, čmeláci a další opylovači. Plody dozrávají v září, v příznivých letech sklizeň pokračuje až do října. Jsou středně velké, protáhle vejčité, tmavě fialové až tmavě modré, se silným ojíněním. Dužnina je zlatožlutá, jemná až pevnější, šťavnatá, velmi aromatická a dobře odlučitelná od pecky. Chuť má vyvážený poměr cukrů a kyselin, u dobře vyzrálých plodů výrazně sladký a kořenitý tón. Plody obsahují cukry, vlákninu, draslík, organické kyseliny a polyfenolové látky. Hodí se k přímému jídlu, na koláče, kompoty, džemy, povidla, mražení, sušení i pálení. Odrůda je samosprašná. Je velmi dobře odolná vůči mrazu, rezistentní k šarce.

Pěstování: Preferují hluboké, středně těžké až hlinité půdy s dostatkem humusu, dobrou propustností a schopností udržet přiměřenou vláhu, přičemž optimální je neutrální až slabě zásaditá půdní reakce. Nevhodné jsou trvale zamokřené, utužené nebo extrémně lehké půdy chudé na organickou hmotu. Stanoviště má být slunné až mírně polostinné, teplé a vzdušné, chráněné před silnými studenými větry. Výsadba je vhodná od jara do podzimu a je nutné zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém i korunu. Při výsadbě více stromů se doporučují rozestupy přibližně 4 až 5 metrů podle růstové síly podnože a charakteru odrůdy. Zálivka je důležitá zejména po výsadbě a v období sucha. Hnojení se provádí především na jaře před začátkem vegetace a po odkvětu, nejlépe formou kompostu nebo vyvážených hnojiv s přiměřeným obsahem dusíku, fosforu a draslíku. Řez slivoní se provádí převážně po sklizni, kdy se prosvětluje koruna, odstraňují se zahušťující, suché nebo nemocné větve a podporuje se obnova plodonosného obrostu, přičemž silný zimní řez není vhodný kvůli zvýšenému riziku infekcí. Slivoně jsou nejčastěji mrazuvzdorné, u mladých stromků je však vhodné chránit kmen proti mrazovým trhlinám a poškození zvěří.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Kristýna | Revize: 12.06. 2026