Svíčkovec lindheimeri 'Graceful Pink' - Gaura lindheimeri 'Graceful Pink' Gaura lindheimeri 'GracefulPink'

Detailní popis produktu

Svíčkovec lindheimeri 'Graceful Pink' - kompaktnější kultivar trvalky z čeledi pupalkovitých (Onagraceae), původem z prérijních oblastí jihu USA. Série BELLEZA byla vyšlechtěna s důrazem na bohaté větvení a dlouhou sezonu květů, u 'Graceful Pink' je popisován německý šlechtitel Nils Klemm. Rostlina tvoří hustší trs s úzkými, kopinatými listy, které mohou na jaře rašit s vínovým nádechem a během léta zelenají. V dospělosti dorůstá zhruba 35–50 cm a rozrůstá se na 40–60 cm, takže se snadno uplatní i tam, kde by základní druh působil příliš rozvolněně. Od července do října vyrůstají nad listy tenké, pružné stonky s řídkými hrozny květů, které se otevírají postupně a vytvářejí dojem lehkého růžového oparu. Jednotlivé květy mají čtyři okvětní lístky připomínající motýlí křídla, jsou jemně sladce vonné jen slabě nebo bez výrazné vůně a pravidelně je navštěvují včely i motýli. V kompozicích dobře ladí s okrasnými travinami, šalvějemi, třapatkami, sporýši, levandulemi a se světlým štěrkovým mulčem, kde růžová barva vyniká i v pozdním létě. Po zakořenění odolává suchu i horku, díky čemuž je vhodná pro suchá záhony, skalní výsadby či nádobové aranžmá.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci v teplém, vzdušném mikroklimatu a v závětří, kde se dlouhé květní stonky méně lámou a kvetení trvá déle. Základem úspěchu je propustná půda s výbornou drenáží, protože zimní přemokření bývá častější příčinou ztrát než mráz, osvědčuje se písčitohlinitý substrát s příměsí štěrku a pH přibližně 6,5–7,8. Zálivka je důležitá po výsadbě a při dlouhém suchu, po zakořenění je odolnost vůči suchu dobrá a přemíra vody zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se drží střídmé, na jaře obvykle postačí kompost nebo menší dávka vyváženého hnojiva s nižším podílem dusíku, aby se rostliny zbytečně nevytahovaly. Kvetení probíhá nejčastěji od června až do října, výsadby se provádějí zpravidla od března do října podle počasí a dostupnosti, u podzimních výsadeb je výhodné suché, teplé stanoviště. Po první vlně kvetení se často provádí zkrácení stonků zhruba o třetinu, což podpoří další větvení a nové květy, hlavní řez se obvykle ponechává na konec zimy nebo brzké jaro. Mulč se volí lehký a spíše minerální, například štěrk u krčku, který nezadržuje vlhkost. Pro pěstování v nádobě je vhodná hlubší nádoba alespoň 20–30 l s drenážní vrstvou a minerálnějším substrátem, v zimě je důležité omezit promáčení a chránit kořenový bal před prudkým promrznutím. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí nejčastěji přibližně -20 až -23 °C, u některých zdrojů až kolem -25 °C, přičemž rozhodující je suché zimní stanoviště. Začátečníkům se osvědčuje výsadba do vyvýšeného záhonu nebo ke zdi, kde je tepleji a sušeji. Z chorob se může objevit padlí a skvrnitosti listů při zahuštění, při přemokření kořenové hniloby, ze škůdců mšice a občas slimáci u mladých rostlin. Doporučené rozestupy jsou 50–60 cm, což odpovídá přibližně 3–4 rostlinám na m².

Autor: Kristýna | Revize: 26.01. 2026