Svíčkovec lindheimeri 'Whirling Butterflies' - Gaura lindheimeri 'Whirling Butterflies'
Kód: 91484 99388 91489 91485 91486 Zvolte variantu.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Svíčkovec lindheimeri 'Whirling Butterflies' - trvalka z čeledi pupalkovitých, původem z jihu USA, kde roste v teplých prériích a na okrajích lesů v lehkých, často písčitých půdách. Kultivar 'Whirling Butterflies' patří k nejpěstovanějším bílokvětým formám a bývá uváděn jako typický „průsvitný“ prérijní prvek. Vytváří trsnatý, lehce vázovitý habitus s úzkými kopinatými listy, mladé výhony mohou být jemně načervenalé. Od konce jara do podzimu, v našich podmínkách nejčastěji od června do října, nese vzdušná květenství s drobnými květy širokými asi 2–3 cm. Květy se otevírají z narůžovělých poupat do křídově bílé barvy, typické jsou dlouhé vyčnívající tyčinky, které dodávají květu „motýlí“ výraz. Rostlina je navštěvovaná včelami a dalšími opylovači, vůně je nevýrazná. V dospělosti dorůstá obvykle 50–80 cm, v teplejších a výživnějších půdách může přesáhnout 90 cm, šířka bývá 40–60 cm. Díky jemné textuře dobře propojuje vyšší trvalky a traviny, vhodné kombinace tvoří se šalvějemi, levandulí, třapatkovkami, řebříčky a kavylem. Květenství je vhodné i k řezu do vzdušných vazeb. Trs bývá spíše krátkověký, obvykle 2–4 roky, v propustné půdě však často vydrží déle a může se mírně vysemeňovat. Skvěle se hodí do smíšených trvalkových záhonů, přírodních zahrad nebo k výsadbě do nádob.
Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci v teplém, vzdušném mikroklimatu a v závětří, kde se dlouhé květní stonky méně lámou a kvetení trvá déle. Základem úspěchu je propustná půda s výbornou drenáží, protože zimní přemokření bývá častější příčinou ztrát než mráz, osvědčuje se písčitohlinitý substrát s příměsí štěrku a pH přibližně 6,5–7,8. Zálivka je důležitá po výsadbě a při dlouhém suchu, po zakořenění je odolnost vůči suchu dobrá a přemíra vody zvyšuje riziko kořenových hnilob. Hnojení se drží střídmé, na jaře obvykle postačí kompost nebo menší dávka vyváženého hnojiva s nižším podílem dusíku, aby se rostliny zbytečně nevytahovaly. Kvetení probíhá nejčastěji od června až do října, výsadby se provádějí zpravidla od března do října podle počasí a dostupnosti, u podzimních výsadeb je výhodné suché, teplé stanoviště. Po první vlně kvetení se často provádí zkrácení stonků zhruba o třetinu, což podpoří další větvení a nové květy, hlavní řez se obvykle ponechává na konec zimy nebo brzké jaro. Mulč se volí lehký a spíše minerální, například štěrk u krčku, který nezadržuje vlhkost. Pro pěstování v nádobě je vhodná hlubší nádoba alespoň 20–30 l s drenážní vrstvou a minerálnějším substrátem, v zimě je důležité omezit promáčení a chránit kořenový bal před prudkým promrznutím. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se uvádí nejčastěji přibližně -20 až -23 °C, u některých zdrojů až kolem -25 °C, přičemž rozhodující je suché zimní stanoviště. Začátečníkům se osvědčuje výsadba do vyvýšeného záhonu nebo ke zdi, kde je tepleji a sušeji. Z chorob se může objevit padlí a skvrnitosti listů při zahuštění, při přemokření kořenové hniloby, ze škůdců mšice a občas slimáci u mladých rostlin. Doporučené rozestupy jsou 50–60 cm, což odpovídá přibližně 3–4 rostlinám na m².
Autor: Kristýna | Revize: 26.01. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
