Tis červený 'Semperaurea' Taxus baccata 'Semperaurea'

Detailní popis produktu

Tis červený 'Semperaurea' - stálezelený kultivar tisu červeného, ceněný především pro výrazné zlatožluté až žlutozelené jehličí, které si zachovává atraktivní zbarvení také během zimy. Roste pomalu až středně rychle, hustě a bohatě větveně. V mládí má spíše vzpřímený až široce kuželovitý habitus, s věkem se postupně rozšiřuje a vytváří zaoblenou až široce vejčitou korunu. Přibližně v 10 letech dosahuje kolem 1–1,5 m výšky a 1–1,5 m šířky. Ve vyšším věku zpravidla dorůstá přibližně 2–3 m výšky a 2–3 m šířky, staré exempláře mohou být i mohutnější. Roční přírůstky se nejčastěji pohybují kolem 10–15 cm. Jehlice jsou čárkovité, ploché, měkké a přibližně 2–3 cm dlouhé. Nejmladší přírůstky jsou nápadně jasně zlatožluté až citronově žluté. Starší jehlice postupně přecházejí do žlutozelených až zelených odstínů se zlatavým nádechem. Na rozdíl od některých jiných žlutých kultivarů zůstává výrazně zbarvený i v zimním období a zpravidla netmavne do čistě zelené barvy. ‘Semperaurea’ je samčí kultivar. Na jaře, nejčastěji v březnu až dubnu, vytváří drobné kulovité žlutavé samčí šištice produkující pyl. Červené míšky nevytváří, protože netvoří samičí semena. je velmi dobře mrazuvzdorný, přibližně do −25 až −28 °C.

Pěstování: Tisu se daří na slunci, v polostínu i ve stínu. Nejlépe prospívá v humózní, živné, propustné a přiměřeně vlhké půdě, ale je velmi přizpůsobivý. Dobře snáší také vápenité půdy, přibližně v rozmezí pH 5,5–8,0. Hůře mu vyhovuje dlouhodobé zamokření a silně vysychavá půda. Po výsadbě vyžaduje pravidelnější zálivku, po dobrém zakořenění snáší i přechodné sucho. Starší rostliny mají poměrně nízké nároky na péči. Je velmi dobře mrazuvzdorný, přibližně do –25 až –30 °C, a vhodný pro většinu oblastí České republiky. Tis výborně snáší řez a jako jeden z mála jehličnanů spolehlivě obráží i ze starého dřeva. Lze jej proto silně zmlazovat, pravidelně tvarovat a udržovat v požadované velikosti. Je vhodný pro stříhané živé ploty, tvarované dřeviny, skupinové výsadby i jako solitéra. Téměř celá rostlina je prudce jedovatá, zejména jehlice a semena, která obsahují taxiny. Červený dužnatý míšek je sám o sobě nejedovatý, ale kvůli jedovatému semenu uvnitř se plody nedoporučují ke konzumaci.

Autor: Kamila | Revize: 10. 9. 2026