Tis červený Taxus baccata

Detailní popis produktu

Tis červený - jehličnatý strom známý svým elegantním vzhledem a trvanlivostí. Patří mezi nejstarší a nejvíce trvanlivé stromy, které mohou dosáhnout vysokého věku - některé exempláře jsou známy svým věkem přesahujícím tisíc let. Tento stálezelený keř či strom má hustý a pomalu rostoucí charakter. Ve formě stromu dokáže dorůst do výšky až 15 m a šířky 12 m. Jeho tmavě zelené jehlice jsou krátké a měkké, vytvářející hustou korunu. Plody tisu jsou červené bobule, které jako jediné nejsou jedovaté, na rozdíl od celého keře. Pro ptáky jsou zdrojem potravy. Vyhovují mu humózní, vlhké vápenité půdy, ale roste i na suchých a chudých, slabě kyselých stanovištích na plně osluněném , ale i stinném místě. Tento strom dobře snáší stříhání a formování, což ho činí ideálním pro živé ploty a úpravy do různých tvarů. Je odolný vůči většině chorob a škůdců a je poměrně nenáročný na údržbu. Díky svému vzrůstu a vzhledu je Taxus baccata vhodný pro okrasné výsadby, ale také jako živý plot, zahradní solitér nebo do tradičních zahradních úprav. Je vhodný pro pěstování v různých klimatických podmínkách, ale obvykle preferuje chladnější a vlhčí prostředí.

Pěstování: Nejlépe prospívá na plném slunci, snese i světlý polostín, v teplých a větrných polohách se osvědčuje závětří a rovnoměrná půdní vlhkost. Vyhovuje čerstvá až mokrá, humózní půda, dobře roste i v těžších jílech a snáší krátkodobé zaplavení, naopak na dlouhodobě suchých místech ztrácí vitalitu a jehlice mohou předčasně hnědnout. Doporučené pH je přibližně 5,0–7,0, na výrazně vápenitých půdách nad cca pH 7,5 se může objevit chloróza. Výsadba z kontejnerů je vhodná po celou vegetační sezónu od března do listopadu, mimo období zmrzlé půdy. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka, zejména v teplém období a při větru, a to po dobu alespoň první 2–3 sezóny, aby kořenový bal neprosychal. Hnojení bývá střídmé, na jaře kompostem nebo pomalu rozpustným hnojivem. Řez se zpravidla omezuje na předjarní odstranění suchých a křížících se větví, případně na výchovné vyvětvení kmene. Mulč z kůry nebo štěpky stabilizuje vláhu a tlumí výkyvy teplot v kořenové zóně, u mladých stromů pomáhá i proti zimnímu vysychání. V nádobě se pěstují spíše mladé rostliny, nutná je drenážní vrstva a zimní ochrana kořenového balu proti promrznutí. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje přibližně -23 až -30 °C, mladé výsadby bývají citlivější na promrznutí kořenů. Doporučené rozestupy jsou obvykle 6–10 m, u menších kultivarů 3–5 m. Z chorob se může vyskytnout václavka a hniloby kořenů při dlouhodobém zamokření bez kyslíku, ze škůdců mšice a svilušky v suchém létě či housenky defoliátorů. Vyrovnaná zálivka, vzdušná koruna a nepřehnojený substrát obvykle riziko snižují.

Autor: Nikol | Revize: 16.2. 2026