Tomel viržinský

Detailní popis produktu

Tomel viržinský - opadavý ovocný strom z východu Severní Ameriky, kde roste na okrajích lesů a v říčních nivách. V zahradách obvykle dorůstá 6–10 m a 4–6 m do šířky, se zaoblenou korunou a nápadně tmavou, rýhovanou borkou. Listy jsou kožovitější, 8–15 cm dlouhé, v létě leskle zelené a na podzim se mění do žlutých až oranžových tónů. V květnu až červnu se v paždí listů objevují drobné, žlutobílé až zelenožluté zvonkovité květy, které navštěvuje opylující hmyz. U druhu se často setkává oddělené kvetení na samčích a samičích jedincích, proto pro pravidelnou násadu plodů bývá vhodné pěstování více stromů, případně volba roubované, plodné rostliny. Plodem je oranžová bobule o velikosti 3–6 cm s velkým vytrvalým kalichem, někdy na větvích vytrvává i do začátku zimy. Dužnina je před plnou zralostí svíravá díky tříslovinám, po změknutí je sladká s tóny medu a sušených meruněk. Plody se využívají čerstvé po změknutí, do pyré, džemů i pečení. Přirozeně obsahují cukry, vlákninu a karotenoidy. Plodnost u semenáčů nastupuje později, u roubovaných stromků zpravidla dříve. V kompozici se uplatní jako solitéra, v jedlém záhonu s muchovníkem a dřínem, nebo na okraji sadu, kde přidá podzimní barvu.

Pěstování: Nejlépe roste na plném slunci v teplém mikroklimatu a v závětří, kde vyzrává dřevo a dozrávají plody. Vhodná je hlinitopísčitá, živná a propustná půda s dobrou drenáží, pH přibližně 6,0–7,5. Stromy se vysazují od jara do podzimu, u nově vysazených rostlin se první dvě sezony osvědčuje pravidelná zálivka a mulč z kůry či štěpky. Hnojení bývá střídmé, přednost má kompost na jaře, přehnojení dusíkem vede k bujnějšímu růstu a slabšímu vyzrávání. Řez se omezuje na výchovný tvar a odstranění křížících se větví, protože plodí na letošním obrostu. Kvetení probíhá v květnu až červnu, sklizeň zpravidla od října do listopadu, často po prvních mrazících, které urychlují dozrávání a zjemnění svíravosti. Plody mohou dozrávat i po sklizni při pokojové teplotě, vhodné jsou až měkké. Vyzrálé stromy snášejí zimu přibližně -25 °C a v chráněných polohách i nižší teploty, mladé dřevo a kořenový systém ocení v prvních zimách silnější mulč a ochranu kmínku. Po ujmutí bývá dobře tolerantní k přísuškům, pro kvalitu plodů je vhodná rovnoměrná vláha v létě. Choroby a škůdci se objevují spíše výjimečně, někdy listové skvrnitosti, mšice nebo puklice, v prevenci pomáhá vzdušná koruna a nepřemokřená půda. Pro solitérní výsadbu se počítá s rozestupem 5–7 m.

Autor: Lucie Š. | Revize: 3.2.2026