Tomkovice vonná - Hierochloe odorata

Detailní popis produktu

Tomkovice vonná - vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých. Původní areál zahrnuje severní Eurasii i Severní Ameriku, kde roste na vlhkých loukách, rašeliništích a podél břehů vod. V české přírodě patří k velmi vzácným druhům, v zahradě se pěstuje jako aromatická travina pro vlhčí stanoviště. Vytváří hustý trs úzkých, plochých listů vysoký obvykle 30–60 cm a široký 40–60 cm, v dobrých podmínkách se rozrůstá podzemními výběžky do souvislejších polštářů. V dubnu až červnu se objevují nenápadné zelenavé laty, které postupně zasychají do bronzova. Největší kouzlo má list, který po promnutí i po usušení voní po vanilce a čerstvě posečeném senu díky obsahu kumarinu. Sušené listy se tradičně pletou do copů, používají se jako vykuřovadlo, do suchých vazeb i jako voňavá příměs do dekorací, v některých zemích také k aromatizaci nápojů. Jemné stéblo drží vzpřímeně, listy se později v sezóně lehce vyklánějí do oblouku a vytvářejí měkký, „svítivý“ okraj porostu. V kompozici se uplatní u jezírka, v dešťové zahradě, na vlhčí části trvalkového záhonu i v nádobě, kde tvoří jemný lem mezi výraznějšími listy bohyšek, kapradin a kosatců.

Pěstování: Preferuje plné slunce až polostín a půda trvale mírně vlhká až vlhká, humózní a propustná, s pH přibližně 5,5–7,0. Výsadba se provádí od března do října, při letní výsadbě se hlídá zálivka. V suchu růst slábne a vůně listů bývá méně výrazná, vhodná je proto pravidelná zálivka hlavně v létě a při pěstování v nádobě. Jarní přídavek kompostu nebo lehké přihnojení podporují tvorbu listové hmoty, přehnojení dusíkem se naopak může projevit poleháváním. Listy určené k sušení se obvykle sklízí v létě před prvními mrazíky, po promrznutí aroma slábne. Květy se běžně neřežou do vázy, využívají se hlavně listy. Porost se udržuje seříznutím suchých listů na konci zimy nebo brzy na jaře. Vyzrálé trsy bývají mrazuvzdorné zhruba do -34 °C, mladé výsadby i nádoby prospívají s lehkým mulčem. Sazenice se vysazují s rozestupy 30–40 cm, přibližně 6–8 ks na m², a počítá se s pozvolným rozrůstáním oddenky. Choroby a škůdci bývají spíše okrajové, při přísušku se mohou objevit mšice a zasychání špiček listů. Na stanovištích s vyšší vlhkostí se rozrůstání zrychluje, v menších záhonech se proto využívá kořenová bariéra nebo pravidelné omezení oddenků. Vůně je nejvýraznější po usušení, u citlivých osob je vhodná střídmost při vnitřním užití, protože kumarin je aromatická látka s limity dávkování.

Autor: Nikol | Revize: 28.1. 2026