Trnovník, akát 'Umbraculifera' Robinia pseudoacacia 'Umbraculifera'

Detailní popis produktu

Trnovník, Akát 'Umbraculifera' - dlouhodobě pěstovaný kultivar trnovníku akátu, vyšlechtěný v Evropě jako bezkvětý, tvarově stabilní strom s kulovitou korunou. Základní druh Robinia pseudoacacia pochází ze Severní Ameriky, odkud byl zavlečen do Evropy v 17. století. Kultivar 'Umbraculifera' se vyznačuje pomalým až středním růstem a velmi pravidelným, kulovitým habitem koruny, která je tvořena hustě větvenými, krátkými výhony. Listy jsou lichozpeřené, svěže zelené, jemné textury, na podzim se vybarvují do žlutých odstínů. Strom nekvete a netvoří lusky, což je významnou výhodou při použití v městském prostředí. V dospělosti dosahuje koruna obvykle průměru 4–6 m, výška stromu závisí na výšce roubování, nejčastěji 5–7 m. Uplatňuje se především jako alejový strom, solitér do menších zahrad, předzahrádek nebo na zpevněné plochy, kde je žádoucí pravidelný tvar a stín.

Robinia pseudoacacia, česky trnovník akát, pochází ze Severní Ameriky, odkud byl v 17. století introdukován do Evropy. Postupně se rozšířil do celé střední Evropy a stal se běžnou součástí kulturní krajiny. Jedná se o středně velký až velký strom dorůstající obvykle 15–25 m výšky a 10–15 m šířky. Koruna je řídká, nepravidelná, s hluboce rýhovanou tmavou borkou. Listy jsou lichozpeřené, světle zelené, jemné textury, na podzim se vybarvují do žlutých tónů. Kvetení probíhá v květnu až červnu, kdy se objevují převislé hrozny dlouhé 10–20 cm, složené z bílých, silně vonných květů. Ty jsou výrazně včelomilné a dávají základ známému akátovému medu. Plodem jsou ploché lusky dozrávající na podzim. Dřevo je velmi tvrdé, trvanlivé a využívané ve stavebnictví, zahradní architektuře i jako palivové dřevo. Druh má schopnost symbiózy s hlízkovými bakteriemi, díky níž obohacuje půdu o dusík.

Pěstování: Pěstování je vhodné na plném slunci, kde se koruna vyvíjí nejpravidelněji. Půda může být chudší, písčitá až hlinitopísčitá, vždy však dobře propustná, s neutrální až mírně alkalickou reakcí, pH přibližně 6,5–8,0. Těžké, zamokřené půdy nejsou vhodné. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim. Po zakořenění strom velmi dobře snáší sucho a teplo, pravidelná zálivka je nutná pouze v prvních letech po výsadbě. Hnojení obvykle není potřeba díky schopnosti vázat vzdušný dusík. Řez se omezuje na lehkou korekci tvaru, obvykle v zimním období. Kultivar je mrazuvzdorný přibližně do −25 °C a dobře snáší městské klima i znečištěné ovzduší.

Autor: Lucie Š. | Revize: 4.2.2026