Vistárie 'Eranthema' Wisteria 'Eranthema'

Detailní popis produktu

Vistárie 'Eranthema'  - starší zahradní kultivar japonské vistárie, který se v evropských katalozích obvykle uvádí jako Wisteria floribunda 'Eranthema', zatímco část odborných databází jej řadí mezi hybridy Wisteria × valderi. Pro zahradní praxi je podstatný jeho vzhled a chování v zahradě: jde o silně rostoucí, opadavý kultivar s pravotočivými ovíjivými výhony, bronzově narašenými mladými listy a později svěže zeleným, lichozpeřeným olistěním. V květnu až červnu nese štíhlé převislé hrozny v lilapurpurovém až modrofialovém tónu, obvykle 20–30 cm dlouhé, u starších a dobře založených rostlin i delší. Květy působí lehce a vzdušně, po odkvětu se mohou tvořit sametově plstnaté zelené lusky, které jsou dekorativní, nikoli jedlé. Za deset let mívá přibližně 4,5–5 m na výšku, v dospělosti při opoře může vystoupit zhruba na 6–8 m, přičemž šířka porostu bývá okolo 0,75–1 m podle řezu a způsobu vedení. Kultivar se uplatní na pergolách, loubích, sloupech i na teplých stěnách domů, kde květní hrozny vyniknou proti omítce i dřevu. Dobře se kombinuje s plaménky kvetoucími v létě, s růžemi k pnoucím konstrukcím nebo s jednoduchou architekturou, která nechá vyniknout jeho splývavou kresbu. Stejně jako jiné vistárie je medonosný, ale semena a lusky nejsou vhodné ke konzumaci.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 16.3. 2026