Vistárie květnatá Wisteria floribunda

Detailní popis produktu

Vistárie květnatá - pochází z Japonska a patří mezi nejvýraznější popínavé dřeviny mírného pásma. Dřevina tvoří velmi silné, dřevnatějící výhony, které se obtáčejí kolem opory pravotočivě. Růst je zpočátku středně rychlý, po zakořenění velmi bujný. V dospělosti (ve věku 10–15 let) dosahují výhony délky 8 až 12 metrů. Opadavé listy jsou lichozpeřené, složené z 13 až 19 eliptických lístků, svěže zelené a na podzim se přebarvují do zářivě žluté barvy. Kvetení probíhá v květnu a červnu současně s rašením listů nebo těsně po něm. Květy rozkvétají postupně od báze hroznu ke špičce. Hroznovitá květenství jsou velmi dlouhá (standardně 30–60 cm). Barva květů bývá fialová, modrofialová, růžová nebo čistě bílá. Květy intenzivně a sladce voní a jsou vyhledávaným zdrojem nektaru pro včely a čmeláky. Po odkvětu dozrávají dlouhé, sametově plstnaté lusky se semeny. Celá rostlina, ale především semena a lusky, obsahuje glukosid wisterin a je jedovatá. Předností je nepopsatelná krása obřích květenství, vysoká dlouhověkost a mrazuvzdornost do -25 °C. Vyžaduje velmi pevnou a stabilní oporu, neboť její dřevnatějící stonky mají obrovskou sílu a slabší konstrukce mohou časem deformovat. Při výsadbě u fasád či pergol se doporučuje spon podle rozsahu konstrukce (obvykle 3 až 5 metrů). V zahradní architektuře se uplatňuje jako dominantní popínavka na pergoly, domovní fasády, robustní trnože, loubí či jako tvarovaný stromek.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech. Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.

Autor: Lucie | Revize: 21.10. 2026