Vistárie vznešená 'White Silk'

Detailní popis produktu

Vistárie 'White Silk' - bíle kvetoucí kultivar, který vyniká čistě bílými květy se žlutým znamením na pavéze a výraznou vůní, která nejlépe vyniká u míst k posezení. Růst tvoří středně silná liána ovíjející se proti směru hodinových ručiček. V podmínkách ČR obvykle dosahuje 5–8 m na výšku a 3–5 m do šířky, podle typu opory a zvoleného řezu, v teplých, chráněných lokalitách může být mohutnější. Lichozpeřené listy dlouhé asi 25–35 cm raší svěže zeleně a na podzim se zbarvují do žluta. Květy se objevují v převislých, zpravidla 10–15 cm dlouhých hroznech, přičemž se postupně otevírají od báze k vrcholu, takže dojem kvetení plynule trvá. V domácích zahradách kvete s listy v květnu až červnu, v teplém létě může následovat slabé dokvétání. Květy vyhledávají včely i čmeláci. Po odkvětu se tvoří zelené, jemně plstnaté lusky se semeny. Všechny části rostliny jsou jedovaté. V kompozici se ‘White Silk’ osvědčuje na pergolách, zahradních obloucích a slunných stěnách, kde kratší hrozny vytvářejí pravidelný, čistý závěs. Vhodně se pojí s plaménky kvetoucími od léta, s růžemi jemných odstínů i s dřevinami s tmavozeleným, lesklým listem pro zvýraznění kontrastu textur.

Pěstování: Vistárie potřebuje k růstu silnou oporu, počítejte s tím, že za pár let může dorůst 10-ti metrů. Sázíme na teplé a slunečné místo. První 2 až 3 roky věnujeme vistáriím zvláštní péči, pravidelně hnojíme a zaléváme, v polovině léta je důležité přihnojit hnojivem s draslíkem, aby pletiva na podzim vyzrála. Na zimu je vhodné v prvních letech rostlinu přikrýt chvojím. V krutých zimách může omrznout, ale obvykle opět obrazí. Před výsadbou ponoříme květináč s rostlinou do nádoby s vodou, dokud se důkladně nenasákne. Vykopeme jámu o rozměrech 40x40x40 cm, na dno dáme 10 cm vrstvu dobře rozloženého hnoje nebo kompostu a zasadíme. Sázíme o 1-2 cm hlouběji, než rostla původně. Zasaďte alespoň 30 cm od stěny nebo jiné rostliny. Řez: Vistárie vyžadují pravidelný řez, bez něj by začali kvést klidně až po 15 letech.  Při výsadbě zkrátíme hlavní výhon na 50-70 cm, postranní výhony sestřihneme na 3 pupeny. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem (kratší než 15 cm nezkracujeme). Hlavní letorost nezkracujeme. Když letorosty vyrostlé z bočních zkrácených jednoletých výhonů dosáhnou délky 25 cm, zaštípneme je za 5. až 6. listem, kratší necháváme. Letní řez opakujeme ještě dvakrát, když zaštípnuté výhony dosáhnou 15 až 20 cm. Hlavní letorost necháme růst! Druhý rok v předjaří, když nehrozí mrazy, seřízneme výhony vyrostlé v loňském roce za 5. až 6. pupenem, kratší větvičky neřežeme. Terminál neřežeme vůbec. Během vegetace, když postranní jednoleté výhony dosáhnou 25 cm, zaštípneme je za 3. až 4. listem. Toto opakujeme, pokud letorosty dosáhnou 25 cm. Hlavní letorost necháme růst. Třetí rok po vysazení by na postranních větvích měli být květní pupeny na dvouletém dřevě loňských výhonů. Když jsou prodlužující výhony dlouhé a silné, zkrátíme je v předjaří za 5. až 6. pupenem, všechny ostatní pod hlavním výhonem zkrátíme za 3. až 4. pupenem, kratší a slabší výhony, které rostou šikmo a vodorovně, necháme, na těchto větévkách se tvoří květní pupeny. V létě opět zaštipujeme letorosty, které přesáhnou 25 cm. V dalších letech již obvykle vistárie řez nepotřebuje, zvýšená tvorba květonosných větviček oslabí růst. Když terminál přesáhne požadovanou výšku, vyvažte ho do vodorovné polohy. U starších rostlin již jen udržovacím řezem bráníme nežádoucímu růstu.    

Autor: Nikol | Revize: 13.11.2025