Vrbina penízková 'Aurea' - Lysimachia nummularia 'Aurea' Lysimachia nummularia 'Aurea'

Detailní popis produktu

Vrbina penízková 'Aurea' - domácí druh evropských niv, vlhkých luk a příkopů, který v zahradách vytváří plazivé, v uzlinách zakořeňující výhony. Kultivar 'Aurea' vyniká limetkově až zlatě zbarveným olistěním, které se na slunci mění do teplejšího odstínu a v polostínu zůstává jemně chartreusové. Listy jsou okrouhlé až ledvinité, obvykle 2–3 cm široké, hustě nasazené na převislých lodyhách dlouhých až 60–70 cm, takže porost působí kompaktně i v závěsných nádobách. Rostlina zůstává nízká, kolem 5–10 cm, ale rozrůstá se do šířky 0,5–1 m a dokáže vyplnit spáry mezi kameny nebo okraje štěrkových cest, kde se příjemně rozlévá přes hrany. Od května do července se v paždí listů objevují jednotlivé žluté miskovité květy o průměru přibližně 2 cm s pěti cípy, které poskytují pyl a nektar opylovačům. V kompozici dobře doplňuje bohyšky, dlužichy, čechravy, kapradiny i nízké ostřice, u vody ladí také s kosatci, blatouchy a prustkou. Oproti zelenolisté formě druhu působí světleji už od časného jara a zůstává dekorativní i mimo dobu květu. Vzhledem k tomu, že její růstové návyky jsou plazivé, se často používá jako pokryvná rostlina na záhony, svahy nebo jako součást zahradních úprav u vody.

Pěstování: Nejspolehlivější růst má na plném slunci až v polostínu v humózní půdě, která nevysychá, ideální jsou hlinité až jílovitohlinité půdy s vyšším podílem organické hmoty. Snáší i těžší jíly a krátkodobě podmáčená místa, v sušším záhonu vyžaduje pravidelnější zálivku a mulč z kompostu nebo listovky, aby si udržela barvu listů. Vyhovuje jí pH přibližně 5,5–7,5, vápnění se obvykle nevyžaduje. Na jaře se osvědčí mírné přihnojení, v nádobě je vhodné přidat dlouhodobě působící hnojivo a použít propustný substrát s příměsí kompostu a drenážní vrstvou. Rostliny se vysazují od března do října, po výsadbě se porost rychle ujímá díky zakořeňování v uzlinách. Výhony se v průběhu sezóny zkracují pro zahuštění nebo pro omezení rozrůstání, nejčastěji po odkvětu a na konci léta. Pro rychlé zakrytí plochy se používá asi 9 rostlin na m², rozestupy zhruba 30–35 cm. V našich podmínkách je mrazuvzdorná do -34 °C a obvykle přezimuje bez krytu, v nádobách se vyplatí chránit kořenový bal před dlouhodobým promrznutím obalením nádoby. Bývá převážně zdravá, při dlouhodobém zamokření se mohou objevit skvrnitosti listů nebo rez, ojediněle se objevují slimáci na mladých výhonech. V trvale vlhké půdě se může šířit rychleji a praktické je vymezit plochu obrubou nebo pěstovat v košíku u jezírka. Pro obnovu porostu se používá dělení trsů na jaře nebo na podzim, případně zakořeňování jednotlivých výhonů. 

Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026