Vrbina penízková - Lysimachia nummularia Lysimachia nummularia

Detailní popis produktu

Vrbina penízková - původní druh české flóry z čeledi prvosenkovitých (Primulaceae), přirozeně vázaný na vlhčí louky, lužní lesy a břehy vodních toků. Tvoří plazivé, v uzlinách kořenující lodyhy dlouhé až kolem 50 cm, které se proplétají do nízkého koberce. Výška porostu bývá jen okolo 10 cm, ale plocha se rychle zvětšuje díky zakořeňování výhonů a krátkým oddenkům. Listy jsou vstřícné, okrouhlé až eliptické, typicky penízkové, často s drobnými oranžovými tečkami. Od května do července se v paždí listů objevují jednotlivé, sytě žluté květy na stopkách dlouhých až několik centimetrů. Rostlina se tradičně sbírala jako luční čaj, nejčastěji do bylinných směsí, uvádí se obsah tříslovin a saponinů, v zahradě však vynikne především jako půdopokryvná trvalka. Použití je široké od lemů cest a podsadeb keřů přes okraje jezírek až po výsadby do větších mís, kde výhony splývají přes okraj. V kompozicích vytváří nízké pozadí pro kapradiny, bohyšky a jarní cibuloviny. Je také často využívána pro stabilizaci břehů vodních toků.

Pěstování: Stanoviště vyhovuje polostín až stín, na slunci roste také, pokud je půda trvale mírně vlhká. Preferuje humózní, živnější půdy, snáší však i jíly a široké rozpětí pH od mírně kyselých po mírně zásadité, orientačně kolem 6,0–7,8. Rostliny se vysazují od března do října, s rozestupy 25–30 cm. Pro rychlé zapojení porostu se používá přibližně 9–12 rostlin na m², u menších ploch stačí i nižší počet. Zálivka je důležitá hlavně po výsadbě a při pěstování v nádobách, kde substrát vysychá rychleji než v záhonu. Na jaře bývá vhodné doplnit kompost nebo listovku, mulč tlumí plevel, dokud se koberec nezapojí. Rozmnožování je snadné dělením a přesazením zakořeněných částí výhonů během celé vegetace, což je rychlá cesta k husté ploše ze sazenic Lysimachia nummularia. V dobrých podmínkách se může rozrůstat rychle, okraje se udržují zkrácením výhonů nebo omezením plochy. Mrazuvzdornost je vysoká, v zahradách přezimuje bez krytu zhruba do -34 °C a často zůstává částečně stálezelená. Choroby se objevují spíše výjimečně, v nádobách se vyplatí drenáž.

Autor: Kristýna | Revize: 02.02. 2026