Vřes obecný 'Golden Angie' Calluna vulgaris 'Golden Angie'

Detailní popis produktu

Vřes obecný 'Golden Angie' - okrasný kultivar vřesu obecného ze skupiny poupatových vřesů Garden Girls, ceněný pro zlaté olistění a růžová poupata. Vznikl coby sport kultivaru 'Moulin Rouge', nalezený v roce 2008 v německém Geldern. Registrován byl v roce 2010 a se šlechtěním je spojen Johannes van Leuven. Kultivar 'Golden Angie' tvoří hustý, stálezelený keřík s keřovitým, vzpřímeným habitem. V pěti letech dosahuje přibližně 50 cm výšky i šířky. Výhony jsou hustě větvené, pokryté drobnými šupinovitými listy. Olistění má zlatožlutý až žlutozelený tón, který se v chladnějším počasí zvýrazňuje a dodává rostlině celoroční hodnotu. Od září do prosince se na koncích výhonů tvoří růžová poupata v hustých klasech. Poupatový typ drží barvu dlouho, protože poupata zůstávají zavřená a lépe odolávají dešti i nízkým teplotám. Kultivar vynikne v nádobách, truhlících, vřesovištích, skalkách, hrobových výsadbách a sezónních kompozicích. Dobře ladí s bílými vřesy, tmavě fialovými kultivary, libavkou, brusinkou, hebe, ostřicemi, zakrslými borovicemi a stříbřitými doplňky.

Pěstování: Volí se plné slunce až lehký polostín. Slunce podporuje hustý růst, pevné vyzrávání výhonů a výraznější vybarvení květů nebo poupat. V polostínu rostliny rostou volněji, méně kvetou a časem mohou řídnout. Půda má být lehká, kyselá, propustná, humózní až písčitá, rovnoměrně mírně vlhká, bez vápníku a bez dlouhodobého zamokření. Vhodné pH je přibližně 4,0–5,5. Do běžné zahradní půdy se zapracuje kyselý vřesovištní substrát, rašelinná zemina, písek a jemná borová kůra. Těžká jílovitá zemina potřebuje odlehčení a drenáž, vápenitá půda vede k chloróze a slabému růstu. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. U podzimních výsadeb je důležitá zálivka až do zamrznutí půdy. Kořenový bal se před výsadbou dobře provlhčí a rostliny se vysazují ve stejné hloubce, v jaké rostly v kontejneru. Pro souvislý koberec se používá 7–9 rostlin na m², v nádobách podle průměru a požadované hustoty. Mulč z borové kůry, jehličí nebo štěpky pomáhá udržet kyselé prostředí, omezuje výpar a chrání mělký kořenový systém. Hnojení je střídmé, pouze hnojivem pro kyselomilné rostliny bez vápníku. Po zimě nebo brzy na jaře se keříky lehce zkracují pod odkvetlou část, nikdy hluboko do starého holého dřeva. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin dosahuje přibližně −20 až −25 °C. V nádobách je kořenový bal citlivější na promrzání a zimní vysychání, proto je důležitá drenáž, závětří a kontrola vlhkosti i v zimě.  

Více na: Návod na pěstování vřesů

Autor: Kristýna | Revize: 25.06. 2026