Zavinutka zahradní 'Fireball' - Monarda hybridy 'Fireball'

Detailní popis produktu

Zavinutka zahradní 'Fireball' - kultivar 'Fireball' bývá v katalogu veden také jako Monarda didyma 'Fireball' a patří mezi licenčně chráněné trvalky. Podle patentové dokumentace šlo o náhodné křížení, vybraný klon byl nalezen roku 1995 v Rijpwetering v Nizozemsku a jako šlechtitel je uváděn Hubertus Gerardus Oudshoorn. Rostlina vytváří vzpřímený, přitom kompaktní trs s pevnými hranatými lodyhami a tmavě zelenými, pilovitými listy. Při promnutí se uvolňuje kořenitá, bergamotová vůně daná obsahem aromatických silic, proto se listy tradičně používají k ochucení nápojů a čajových směsí, bez zdravotních tvrzení. Od konce července do srpna, často až do začátku září, se na vrcholech stonků objevují husté hlávky trubkovitých květů v odstínu temně červené až červenopurpurové, zvýrazněné purpurovými listeny. Květy poskytují nektar i pyl a dobře fungují v záhonech pro opylovače, v předních partiích trvalkových výsadeb i jako květ k řezu. V kompozici se osvědčuje s třapatkami, šalvějemi, šantami, rozchodníky a jemnými okrasnými travami, kde vynikne kontrast květu a tmavého olistění.

Pěstování: Roste nejlépe na plném slunci až v lehkém polostínu, v teplejších polohách obvykle s přínosem odpoledního přistínění. Stanoviště bývá vhodné vzdušné a teplé, bez mrazových kotlin, protože dlouho vlhké listy v bezvětří podporují padlí. Půda se osvědčuje humózní, živná a rovnoměrně vlhká, zároveň propustná s drenáží, pH přibližně 6,0–7,5. Rostliny se vysazují na jaře od března do května nebo na podzim v září a říjnu, u kontejnerovaných rostlin je možná výsadba po celou sezónu s přihlédnutím k zálivce v suchých měsících. Zálivka bývá pravidelná zejména v prvním roce, později rostlina snáší jen krátkodobé sucho a při delších periodách bez deště se udržuje mírně vlhký profil půdy. Hnojení se obvykle opírá o jarní kompost a lehkou dávku vyrovnaného hnojiva, vyšší přísun dusíku zvyšuje náchylnost k chorobám. Mulč z kompostu nebo listovky stabilizuje vláhu a chrání krček. Řez se provádí po zatažení natě, nejčastěji na konci zimy nebo brzy na jaře, kdy se suché lodyhy zkracují k zemi. Pěstování v nádobě je možné ve větším objemu substrátu s pravidelnou zálivkou, v zimě se chrání kořenový bal. Mrazuvzdornost vyzrálých trsů se zpravidla pohybuje kolem −25 °C, mladé výsadby profitují ze zimního mulče. Doporučené rozestupy činí 40–60 cm, tedy asi 3–5 rostlin na m². Mezi možné škůdce patří mšice a svilušky, z chorob zejména padlí, prevence spočívá ve vzdušném sponu a zálivce ke kořenům.

Autor: Nikol | Revize: 2.2. 2026