Zimolez Heckrottův 'GoldFlame'

Detailní popis produktu

Zimolez Heckrottův 'GoldFlame' - další a za to velmi dekorativní kultivar zimolezu, který patří mezi zahradní kultivary vzniklé křížením severoamerických druhů Lonicera americana a Lonicera sempervirens. Do evropských zahrad se dostal jako dekorativní popínavá dřevina s dlouhým obdobím kvetení a výraznou, večer zesilující vůní. V našich podmínkách vytváří opadavý až poloopadavý keř s ovíjivými výhony, obvykle 3–5 m vysoký a 1,5–2 m široký podle typu opory a intenzity řezu. Listy jsou vstřícné, okrouhle elipsovité, 4–8 cm dlouhé, na líci tmavě až modrozelené, na rubu světlejší, na prosluněných mladých výhonech často s jemným načervenalým nádechem. Na podzim se barví do modrozelených tónů. Kultivar 'Goldflame' se vyznačuje hustšími a kratšími svazečky květů, které jsou na vnější straně tmavě růžové až růžově červené a v jícně jasně žluté. Od června do srpna, často s dozníváním do září, se na koncích výhonů objevují 4–5 cm dlouhé trubkovité květy v přeslenech, s nápadně vyčnívajícími tyčinkami. Vůně je sladká, lehce kořenitá a nejvýraznější za teplých večerů, kdy květy lákají včely, čmeláky i noční motýly. V teplejších létech následují malé lesklé červené až oranžově červené bobule, které využívají ptáci; pro člověka nejsou určeny ke konzumaci. V zahradní kompozici se zimolez 'Goldflame' uplatní jako voňavé popínavé pozadí pergol, zástěn a vstupů do domu, dobře se kombinuje s popínavými růžemi, hortenziemi latnatými či velkolistými a s trvalkami v teplých barvách.

Pěstování: Doporučujeme volit stanoviště od plného slunce po polostín, ideálně tam, kde má kořenová část chladnější, mírně zastíněné místo a horní část výhonů dostatek světla. Sazenice zimolezu ovíjivého v kontejnerech se po výsadbě dobře ujímají a rychle obrůstají připravenou oporu. Půda má být středně těžká, humózní, živná, propustná a mírně vlhká, s reakcí od slabě kyselé po neutrální, přibližně v rozmezí pH 6–7. Rostliny v kontejnerech se vysazují od března do října, k opoře se volí vzdálenost asi 40–60 cm, jedna liána pokryje úsek 1–2 m. Po výsadbě je vhodná pravidelná zálivka bez přemokření, u starších rostlin stačí doplňková voda v suchých obdobích a mulč z kůry nad kořenovým balem. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje kolem -20 °C, ve vyšších a větrných polohách pomáhá chráněnější stanoviště. Řez se provádí hlavně po odkvětu, kdy se odstraňují přestárlé a namrzlé výhony a ponechávají se mladší pruty nesoucí nejvíce květů. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice a padlí, jejich výskyt omezuje vzdušné stanoviště, vyrovnaná vláha a střídmé hnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí keře. Při výsadbě dvou nebo více rostlin vedle sebe vzniká v několika letech hustá voňavá stěna, která poskytuje úkryt ptákům i stín pro posezení.

Autor: Nikol | Revize: 4.12.2025