Zimolez japonský 'Kogel-mogel' Lonicera japonica 'Kogel-mogel'

Detailní popis produktu

Zimolez japonský 'Kogel-mogel' - kultivar byl vybrán a pojmenován polským šlechtitelem Szczepanem Marczyńským a do evropských zahrad se rozšířil po roce 2020 jako výrazně panašovaná forma. V zahradách tvoří ovíjivou liánu, která se na opoře zvedá obvykle do výšky 3–4 m a podle prostoru zaujímá šířku asi 1–2 m. Výhony jsou tenké, pružné, zpočátku zelené, později hnědavé a snadno se obtáčejí kolem pergol, treláží nebo kmenů menších stromů. Kultivar 'Kogel-mogel' vyniká panašovaným olistěním. Drobné eliptické listy mají zelený střed a široký nepravidelný žlutý okraj, takže rostlina působí dekorativně i mimo dobu květu. Listy jsou kožovité, asi 3–5 cm dlouhé, na líci leskle zelenožluté, na rubu světlejší. V mírných zimách část olistění vytrvává, takže liána působí polostálezeleným dojmem a vytváří lehkou clonu i v chladnější části roku. Od června do července se na koncích výhonů objevují menší trubkovité květy uspořádané ve svazečcích. Poupata bývají růžová, po rozvití krémová a při doznívání kvetení se barví do žlutooranžových tónů. Květy příjemně voní, zejména v podvečer, a poskytují nektar včelám, čmelákům i motýlům. Na podzim se mohou objevit drobné tmavé bobule, pro člověka nejedlé, které využívají ptáci. Zimolez 'Kogel-mogel' se uplatní jako výrazný prvek na pergolách, obloucích a plotech, kde barevné listy zjemňují konstrukce a dobře se kombinují s tmavě zelenými stálezelenými keři, plaménky či popínavými růžemi s jednoduššími květy.

Pěstování: Doporučujeme volit stanoviště od plného slunce po polostín, ideálně tam, kde má kořenová část chladnější, mírně zastíněné místo a horní část výhonů dostatek světla. Sazenice zimolezu ovíjivého v kontejnerech se po výsadbě dobře ujímají a rychle obrůstají připravenou oporu. Půda má být středně těžká, humózní, živná, propustná a mírně vlhká, s reakcí od slabě kyselé po neutrální, přibližně v rozmezí pH 6–7. Rostliny v kontejnerech se vysazují od března do října, k opoře se volí vzdálenost asi 40–60 cm, jedna liána pokryje úsek 1–2 m. Po výsadbě je vhodná pravidelná zálivka bez přemokření, u starších rostlin stačí doplňková voda v suchých obdobích a mulč z kůry nad kořenovým balem. Mrazuvzdornost vyzrálých rostlin se pohybuje kolem -20 °C, ve vyšších a větrných polohách pomáhá chráněnější stanoviště. Řez se provádí hlavně po odkvětu, kdy se odstraňují přestárlé a namrzlé výhony a ponechávají se mladší pruty nesoucí nejvíce květů. Z chorob a škůdců se mohou objevit mšice a padlí, jejich výskyt omezuje vzdušné stanoviště, vyrovnaná vláha a střídmé hnojení kompostem nebo hnojivem pro kvetoucí keře. Při výsadbě dvou nebo více rostlin vedle sebe vzniká v několika letech hustá voňavá stěna, která poskytuje úkryt ptákům i stín pro posezení.

Autor: Nikol | Revize: 4.12.2025