Zimolez kamčatský 'Sinoglaska' Lonicera kamtschatica 'Sinoglaska'

Detailní popis produktu

Zimolez kamčatský 'Sinoglaska' - ruská odrůda vyšlechtěná v Jihouralském výzkumném ústavu ovocnářství, zelinářství a bramborářství. Vznikla volným opylením odrůdy 'Smolinskaja', jejími autory jsou V. I. Putjatin, V. S. Iljin a N. A. Iljina a do státního sortimentu byla zařazena roku 1994. Vytváří kompaktní až mírně rozložitý opadavý keř vysoký přibližně 1–1,5 m a široký 1–1,3 m. Silnější přímé výhony mají červenohnědý odstín, listy jsou vstřícné, podlouhle vejčité a matně zelené. Světle žluté až krémové květy se otevírají v březnu a dubnu a poskytují časnou potravu včelám a čmelákům. Plody dozrávají od konce května do první poloviny června. Jsou protáhle oválné, asi 2 cm dlouhé, tmavě modré až modrofialové a kryté voskovým ojíněním. Průměrná hmotnost se pohybuje kolem 0,9–1 g. Dužnina je šťavnatá, aromatická a sladkokyselá. Plody se využívají čerstvé, do jogurtů, moučníků, džemů, sirupů, šťáv i k mražení. Obsahují vitamin C, antokyany a další polyfenolické látky, které jsou ceněnou součástí pestré stravy. Odrůda je cizosprašná, proto se poblíž vysazují alespoň dvě další odrůdy kvetoucí ve stejném termínu, například 'Dlinnoplodnaja', 'Čeljabinka', 'Volšebnica', 'Altaj' nebo 'Amur'.

Pěstování: Dlouhodobě snáší zimní teploty hluboko pod −30 °C a květy vydrží krátkodobé jarní mrazíky několik stupňů pod bodem mrazu, což umožňuje spolehlivou úrodu i v chladnějších oblastech. Nejlépe prospívá na plném slunci, kde vytváří nejvyšší násadu a dobře vybarvené plody. V lehkém polostínu roste také, sklizeň však bývá o něco menší. Stanoviště má být spíše chráněné, ale dobře provzdušněné, bez dlouhodobě zamokřené půdy. Půda je ideálně středně těžká až lehčí, hlinitá nebo hlinitopísčitá, dobře propustná, s vyšším obsahem humusu a mírně kyselou až neutrální reakcí v rozmezí pH přibližně 6–7. Nevhodné jsou těžké, utužené a trvale přemokřené půdy i extrémně kyselé substráty pro vřesovištní druhy. Rostliny se vysazují nejčastěji na jaře nebo na podzim, sazenice v kontejneru lze vysazovat od jara do podzimu s důkladnou zálivkou po výsadbě. Doporučené rozestupy v zahradě jsou přibližně 1–1,5 m mezi keři a 2–3 m mezi řadami. V prvních letech se provádí jen lehký výchovný a zdravotní řez, kdy se odstraňují slabé, křížící se či poškozené výhony. Zhruba po 6–7 letech se začíná s postupným zmlazováním, při němž se každoročně vyřeže část nejstarších větví u báze a ponechají se mladší, plodnější výhony. Zálivka je důležitá hlavně v prvním roce po výsadbě a v delších obdobích sucha, jinak zimolez snáší krátká sucha poměrně dobře. Hnojení se řídí zásadami pro ovocné keře – na jaře je vhodné přidat kompost či pomalu rozpustné hnojivo, v létě se vyšší dávky dusíku omezují, aby dřevo stihlo vyzrát před zimou. Plocha pod keři se udržuje mulčovaná posekanou trávou, listím nebo štěpkou, což omezuje výpar a růst plevelů. Zimolez bývá obecně zdravý, jen výjimečně se objevují mšice nebo padlí; při dobré kondici porostu obvykle postačí šetrná, preventivně laděná péče. V kompozici se uplatní v jedlých smíšených výsadbách, v nižších volných plotech i jako solitér blízko posezení, kde lze pohodlně sklízet rané plody. Vzhledem k tomu, že na Sibiři je vegetační období krátké, zasychají listy už v průběhu července.

Více na: Návod na pěstování zimolezu kamčatského

Autor: Jana | Revize: 28.07.2026