Zvonek bělokvětý 'Prichard's Variety' - Campanula lactiflora 'Prichard's Variety'
Kód: 2322.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Zvonek bělokvětý 'Prichard´s Variety' - vyšší a kompaktní trvalka, která pochází z oblasti Kavkazu a severovýchodního Turecka, kde roste na vlhčích horských loukách a světlých okrajích lesů. V zahradách se chová jako vytrvalá, dlouhověká trvalka a při poranění stonků roní bělavou „mléčnou“ šťávu, podle níž nese druhové jméno. Kultivar 'Prichard's Variety' je starší zahradní výběr rozšířený v evropských katalozích, uváděný také pod synonymem 'Prichard's Giant' a oceněný RHS Award of Garden Merit. Vytváří vzpřímený trs s pevnými, listnatými lodyhami a úzce vejčitými až kopinatými listy, tmavě až středně zelenými, směrem k vrcholu drobnějšími. V dospělosti obvykle dorůstá 80–100 cm a rozrůstá se na 40–60 cm, k plnému efektu se často dopracuje během 2–5 let. Od července do srpna se na vrcholech stonků objevují zaoblené laty a klubka zvonkovitých květů v odstínu fialově modré, jednotlivé zvonky mívají kolem 2 cm a často světlejší střed. Květy jsou bez výrazné vůně, poskytují pyl i nektar a přitahují včely a čmeláky. V záhoně působí jako svislá linka mezi růžemi, plamenkami, kopretinami, kakosty a okrasnými travinami a květy jsou použitelné k řezu. Rostlina se obvykle neřadí mezi jedovaté druhy.
Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.
Autor: Nikol | Revize: 20.1. 2026
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
