Zvonek dalmatský 'Catharina Impr' - Campanula portenschlagiana 'Catharina Impr'

Detailní popis produktu

Zvonek dalmatský 'Catharina Impr' - skalničková trvalka původem z jihovýchodní Evropy, zejména z dalmatských pohoří Chorvatska a přilehlých oblastí. V přírodě osidluje kamenité stráně, spáry zídek a světlé sutě, kde se šíří krátkými oddenky a vytváří nízké koberce. Kultivar 'Catharina Impr' tvoří kompaktní polštář drobných, ledvinitých až srdčitých listů s jemně pilovitým okrajem, které v mírných zimách zůstávají částečně zelené. Od června do září se nad listy postupně otevírají množství zvonkovitých květů v modré až modrofialové barvě, často tak hustě, že listy na čas ustoupí do pozadí. V dospělosti mívá zhruba 10–15 cm na výšku a 40–60 cm do šířky. Uplatní se na okrajích záhonů, ve skalkách, v korytech i jako převis přes suchou zídku, kde květy působí jako jemný modrý opar. Ve výsadbách se dobře kombinuje s tařicí, rozchodníky a mateřídouškou, pod keři zároveň omezuje zaplevelení. Květy poskytují nektar a pyl a porost je vyhledávaný včelami a čmeláky. Rostlina není trnitá a v zahradní praxi se řadí mezi běžně nejedovaté trvalky, pro velmi jemné alpinky je vhodné počítat s její vitalitou.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.

Autor: Nikol | Revize: 20.1. 2026