Zvonek dalmatský - Campanula portenschlagiana Campanula portenschlagiana

Detailní popis produktu

Zvonek dalmatský - dlouhověká skalničková trvalka z jihovýchodní Evropy, proslulá z dalmatských pohoří Chorvatska a Hercegoviny. V přírodě obsazuje kamenité svahy, světlé sutě a spáry skal, kde se drží v mělké půdě a šíří se krátkými oddenky do nízkých koberců. V zahradě tvoří hustý, poléhavý porost drobných, ledvinitých až srdčitých listů, které bývají v mírných zimách částečně zelené. Od června do srpna, někdy i déle podle počasí, se nad olistěním otevírají množství zvonkovitých květů v odstínu fialově modré až modrofialové a porost získá jemný „modrý opar“. Jednotlivé květy jsou trubkovité až nálevkovité, kolem 2 cm dlouhé, otevřené do mělkého zvonku. Výška kvetoucích lodyh se obvykle pohybuje kolem 10–15 cm, šířka trsu 40–60 cm. Květy poskytují nektar a pyl, proto se uplatní v přírodně laděných výsadbách i v užitkovější zahradě jako včelomilný půdopokryv. Dobře ladí s tařicí, rozchodníky, mateřídouškou, nízkými travami nebo s drobnými jarními cibulovinami, přes okraj zídky či nádoby může lehce převisat. Rostlina není trnitá a v zahradní praxi se řadí mezi běžně nejedovaté trvalky.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.

Autor: Nikol | Revize: 20.1. 2026