Zvonek garganský - Campanula garganica Campanula garganica

Detailní popis produktu

Zvonek garganský - nízká vytrvalá skalnička z čeledi zvonkovitých, přirozeně rozšířená v jihovýchodní Itálii na poloostrově Gargano a v západním Řecku. V přírodě roste ve štěrbinách vápencových skal, na kamenitých svazích, starých zdech a ve slunných až lehce přistíněných místech s rychlým odtokem vody. V zahradě vytváří plazivé až polštářovité trsy vysoké obvykle 10–15 cm, ve starších výsadbách široké asi 25–40 cm. Lodyhy jsou tenké, přitisklé až převisající, proto rostlina dobře splývá přes okraje kamenů, koryt a suchých zídek. Listy jsou drobné, srdčitě až ledvinitě vejčité, svěže zelené, na okraji mělce zubaté a v mírnější zimě mohou částečně vytrvávat. Od června do srpna se nad listy objevují otevřené hvězdicovité květy široké přibližně 1,5–2,5 cm, světle modré až modrofialové, s jemným středem a bez výrazné vůně. Květy poskytují nektar a pyl včelám, pestřenkám a motýlům. Sazenice Campanula garganica se uplatní jako půdopokryvná trvalka do skalek, štěrkových partií, spár dlažby, předních lemů trvalkových záhonů i nádob. Dobře se kombinuje s mateřídouškou, tařičkou, rožcem, nízkými rozchodníky, kostřavami a dalšími suchomilnými skalničkami, které mají podobné nároky na propustný substrát.

Pěstování: Vyžaduje plné slunce až polostín. Na slunci více kvete, v lehkém polostínu si déle drží svěží list při letních vedrech. Půda má být propustná, humózní až kamenitá, mírně vlhká, ale bez zimního přemokření, s pH přibližně 6–7,5. Vhodná je běžná zahradní zem vylehčená štěrkem, pískem nebo drobnou drtí. Na suché zídce po zakořenění snáší krátký přísušek, v mělkých nádobách však vyžaduje pravidelnější zálivku. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října do nezamrzlé půdy. Do plošné výsadby se používá 9–12 rostlin na m², při rychlém zapojení 12–16 ks/m², rozestup bývá 25–30 cm. Hnojení stačí mírné, na jaře tenká vrstva kompostu nebo slabší dávka hnojiva pro trvalky. Po hlavním kvetení se výhony mohou zkrátit přibližně o třetinu, trs se zahustí a často znovu nasadí poupata. Starší porosty se zmlazují dělením na jaře nebo na začátku podzimu. Pěstování v nádobě je vhodné s drenážní vrstvou a odtokovým otvorem. Mrazuvzdornost se uvádí přibližně do −20 až −23 °C, v propustné půdě dobře přezimuje.

Autor: Nikol | Revize: 1.7. 2026