Zvonek karpatský 'Karl Foerster' - Campanula carpatica 'Karl Foerster'

Detailní popis produktu

Zvonek karpatský 'Karl Foerster' - z čeledi zvonkovitých, původem z horských luk a skalních svahů Karpat, kde roste v mělkých půdách mezi kameny s rychlým odtokem vody. V zahradách se pěstuje pro spolehlivé kvetení a pro schopnost vyplnit okraje výsadeb bez agresivního šíření. Mezi tradiční evropské výběry patří kultivar 'Karl Foerster', často řazený k okruhu var. turbinata, ceněný pro kompaktní růst a sytější modrofialovou barvu. Vytváří krátce oddenkaté polštáře bez plazivých výběžků, obvykle 15–20 cm vysoké a 25–35 cm široké. Listy jsou drobné, sytě zelené a po odkvětu drží porost jako nízký koberec. Od května do srpna vyrůstají nad olistění tenké stonky s jednotlivými, široce zvonkovitými květy, často přes 4–5 cm v průměru. Po odkvětu se tvoří tobolky se semeny, v propustných štěrkových partiích se může porost mírně vysemeňovat. Květy poskytují nektar i pyl včelám a čmelákům, rostlina je bez trnů a běžně se uvádí jako nejedovatá. Uplatní se ve skalkách, korytech a v popředí trvalkových záhonů, kde dobře ladí s tařičkami, plamenkou šídlovitou, nízkými rozchodníky a mateřídouškami. V nízkých výsadbách vytváří jasnou, ale nevtíravou modrou linku, která vynikne i mezi kameny a štěrkem.

Pěstování: Preferuje slunné stanoviště nebo světlý polostín s dobrým prouděním vzduchu. Klíčová je drenáž, vhodná je štěrkovitá až kamenitá půda s příměsí humusu, ideálně v mírně alkalickém až neutrálním rozmezí pH 6,5–7,5, v nádobách se osvědčuje příměs perlitu nebo lávové drti. V těžších půdách se obvykle přidává hrubý písek nebo štěrk, v zimě vadí přemokření u krčku. Zálivka bývá potřebná hlavně po výsadbě a v dlouhých suchých periodách, trvale mokré stanoviště zvyšuje riziko uhnívání. Hnojení stačí střídmé, například na jaře tenká vrstva kompostu, aby polštář nevybíhal do měkkých výhonů. Odkvetlé stonky se obvykle odstraňují, aby polštář zůstal kompaktní, dělení trsů se provádí na jaře nebo koncem léta. Mrazuvzdornost se v podmínkách ČR uvádí přibližně do -23 °C, citlivější bývají mladé sazenice v mokré zimě, proto se osvědčuje výsadba na vyvýšené místo nebo do nádoby s drenážní vrstvou. Termín výsadby se obvykle plánuje od března do října, v horských oblastech se často volí jaro, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Rozestupy 25–30 cm odpovídají přibližně 9–12 rostlinám na m². Z možných potíží se objevují slimáci na mladých výhonech a houbové skvrnitosti při dlouhodobém vlhku. V zimě zůstává nízká růžice čitelná mezi kameny a na jaře rychle znovu nasazuje poupata.

Autor: Nikol | Revize: 19.1. 2026